Když se český pár vrátil do šatny, zněl v ní pohádkový hit „Není nutno, aby bylo přímo veselo“. A s takovou brali finálový krach i čeští tenisté. „Příště to bude lepší,“ slibuje optimisticky Tomáš Berdych, že současná generace ještě neřekla v nejprestižnější týmové soutěži poslední slovo.
Zatímco se Španělé chytili kolem ramen a v rudém klubku slavili triumf, i vy jste si na kurtu zatancovali. Už jste někdy skákal vítězný tanec po porážce? Chtěli jste tenisové Nagano. Kolik byste si vsadil na to, že se ho v Davis Cupu ještě někdy dočkáte? Tak jinak: Dočkáte se ho?
(úsměv) „Ještě ne. Ale zrovna dneska to tam patřilo. Nemáme se za co stydět. Nemusíme sedět v rohu a truchlit. Odehráli jsme spoustu skvělých a vyrovnaných utkání. Jednou za rok jsme prohráli, jsme druzí na světě. To není tak špatné. Bylo by dobré udržet si letošní atmosféru v mužstvu i dál.“
DÁLE ČTĚTE:
Konec českých nadějí. Španělsko vyhrálo Davis Cup >>
Štěpánek byl unavený. Neměl šťávu, lituje Šmíd >>
Fanoušci truchlili, hráči skákali >>
„Nerad sázím.“ (úsměv)
„Třeba jsem teď posbírali dost zkušeností. Bylo by hezké na to ještě někdy navázat. Kdyby se to někdy ještě líp sešlo, kdybychom hráli doma, třeba by to pak mohlo dopadnout úplně jinak.“
Padla ta slova: příště to bude lepší?
„Určitě! Právě v tom kolečku po zápase jsme si dali znovu náš osvědčený pokřik: My tu mísu stejně vyhrajem!“
Co jinak jste si po utkání řekli?
„Víceméně jsme si spíš pogratulovali, poděkovali si za tu práci, která se nám dařila a dotáhli jsme to až do finále.“
Co se vám za pár let z daviscupové jízdy 2009 nejvíc vybaví?
„Asi právě finále. I když vzpomínek je spousta za celý rok. Ale finále bylo největší – pro svojí atmosféru i pro zkušenosti, které jsme v něm nasbírali. Když se dostane příště do tak obrovskýho zápasu, tak v podvědomí už víte, že jste tu situaci zažil. To pomůže.“
A dá vám finálová účast i sebevědomí do individuální sezony?
„Určitě jo, i když kdyby ve finále bylo i nějaké vyhrané utkání, tak by to bylo ještě lepší. Ale určitě mi to ku prospěchu bude.“
Jaká byla před sobotní čtyřhrou v týmu atmosféra?
„Ale jo, furt to bylo dobrý, i když asi ne tak, jako kdybychom vedli nebo byl stav 1:1, což klidně mohlo být. V pátek jsme byli poražení, oni potřebovali jen jeden bod a došli si pro něj v sobotu. Ale až do konce jsme věřili, že to ještě můžeme obrátit.“
Nakonec se to nepodařilo a šestnáct tisíc diváků v hale šílelo. Jak moc člověka ovlivní, když má kolem sebe takový dav, který přeje soupeři?
„Musím říct, že atmosféra v Barceloně byla skvělá. I když jsme hráli venku, nedá se to srovnávat s ničím. Ani s tím, co jsem zažil třeba v jednom z mých prvních utkání Davis Cupu v Argentině. Úplně něco jiné. Lidé ve Španělsku tenisu neskutečně rozumí. Užívali jsme si to. Třeba v konci třetího setu ke mně za toho obrovského kraválu přišel Radek a řekl jen: To je skvělý, co? Bylo, stálo to za to. To jsou ty zážitky, které si s sebou odnášíte.“
Motivovali vás i čeští fanoušci?
„Určitě. Jsem strašně rád, že jich sem přijelo tolik. Těšilo nás, že tady byli i ti, kteří s námi po Davis Cupu jezdí celý rok. Patří jim velký dík. Snad jsme Česko tenisem aspoň trochu pobláznili.“
Více informací o české finálové porážce čtěte v nedělním Deníku sport!
