Nosková o piercingu i otevřené cestě do finále: Záleží jen na mně, nesmím myslet dopředu
Veze se na vítězné vlně, její útočný tenis na trávě funguje báječně. Není pochyb, Linda Nosková je největší adeptkou na to, aby ze spodní půlky dámského pavouku postoupila do finále Wimbledonu. Papírově nejtěžší zápas na téhle cestě má za sebou, excelentní travařku Madison Keysovou srazila ve 4. kole 6:4, 7:6 (2) a podruhé v kariéře je mezi nejlepší grandslamovou osmičkou. Program Wimbledonu 2026 ZDE >>>
Na trávě máte letos bilanci 9:1, postoupila jste do čtvrtfinále Wimbledonu. Asi skvělý pocit, že?
„Ano, cítím se skvěle. Postoupit do takové fáze na takovém turnaji je vždycky obrovský úspěch, zvlášť když se na kurtu cítím tak dobře. Mám pocit, že na trávě teď dokážu prodat celou svou hru. Poslední týdny mi to skvěle vychází a jsem moc ráda, že jedu dál.“
Co říkáte na své šance jít ještě dál? V Berlíně, největším přípravném turnaji na trávě, jste získala titul. Sledujete pavouka a říkáte si: Jo, můžu je porazit všechny?
„Do pavouka jsem se nepodívala ani jednou.“
Takže máte prostě pocit, že můžete porazit kohokoli?
„Spíš mám pocit, že kdokoli může porazit kohokoli. Je to hrozně otevřené. Je to grandslam, každá chce uhrát životní výsledek a turnaj vyhrát. Konkurence je obrovská. Nemůžu prostě vyhrát pár zápasů a myslet si, že jsem nejsebevědomější hráčka v šatně.“
Ve čtvrtfinále vás čeká Elise Mertensová, s níž jste se ještě nikdy nestřetla. Co čekáte?
„Moc ji neznám. Nikdy jsme spolu nehrály ani tréninkový zápas. Ale to nevadí. Někdy je ale fajn jít do toho s čistou hlavou.“
Obyčejně totiž nejvíc záleží na vašem výkonu, útočným tenisem sama diktujete výsledek zápasu, že?
„Ano, pro mě je klíčové soustředit se hlavně na sebe. Když hraju svůj nejlepší tenis, zůstávám v přítomném okamžiku a neřeším, co by mohlo být, dokážu hrát i s těmi nejlepšími na světě.“
To jste ukázala i proti Keysové. Vedla jste 6:4, 3:0, pak jste ale soupeřce sérií dvojchyb výhodu brejku odevzdala zpět. Jak vám v tu chvíli bylo?
„Asi jsem se až moc soustředila na to, abych ten game neprohrála. Tím pádem jsem se zbytečně upnula sama na sebe a na servis, který mi přitom do té doby celou dobu pomáhal. Naštěstí jsem pak tiebreak zvládla. Madison mi sice v některých rozhodujících momentech pomohla, ale jinak si své servisy a gamy, které měla vyhrát, z devadesáti procent uhrála sama. Bylo to opravdu těžké.“
Zkušenost z loňského osmifinále
Loni jste na kurtu číslo 1 ztratila těsné osmifinále s pozdější finalistkou Amandou Anisimovovou. Vybavilo se vám ten zápas, když jste na stejném místě složila reparát?
„Loňskou prohru jsem dost oplakala, tehdy jsem měla pocit, že to byla velká šance. Byl to nesmírně těžký zápas a ona pak došla až do finále, takže to byla jedna z nejnáročnějších soupeřek, jaké jsem mohla dostat. Tehdy si to víceméně uhrála sama, ale prohra prostě bolí vždycky, ať už s tím můžete něco udělat, nebo ne. Dnes jsem se na to ale nesoustředila, byl to úplně jiný zápas. Hrály jsme přes den, zatímco loni v noci, takže i kurt vypadal vizuálně trochu jinak.“
V minulém kole jste odvrátila mečbol Cirsteaové a dostala v turnaji nový život. S Keysovou jste na kurtu působila neuvěřitelně soustředěně a klidně. Promítl se ten předchozí zápas do vašeho nastavení?
„To si nemyslím. Ani mi nedal nijak extra sebevědomí. Spíš jsem se od začátku dne cítila dobře a na kurt jsem se strašně těšila.“
Čím to?
„Myslím, že je to i tím, že se cítím dobře mimo kurt. A na kurtu si to vyloženě užívám. (smích) Na travnatou sezonu jsem se těšila. Mám pocit, že minulý rok mi to na trávě konečně všechno secvaklo. Měla jsem letos skvělý start v Berlíně a cítím, že jsem chytila vlnu, ze které nechci slevit.“
Stále jste ještě v soutěži čtyřhry po boku Rebecky Šramkové, v úterý máte jít na 3. kolo. Neodhlásíte se?
„Ne. Fyzicky se cítím naprosto v pořádku. Debl mi pomáhá udržovat se v tempu. Nechci mít ve dnech volna jen hodinový trénink a pak čistě odpočinkový den.“
Pozornost v Londýně poutáte i piercingem v nosní přepážce. Proč jste se k němu vlastně odhodlala?
„Mám ho od začátku ledna. Měla jsem ho v Austrálii, na Blízkém východě, ale na antukovou sezónu jsem ho vyndala, chtěla jsem být opatrná. Teď je zase zpátky. Mám pocit, že mi přináší štěstí. Nijak mě neobtěžuje, je to cool a mimo kurt se mi líbí. Tak proč ne?“
