Čtyři roky vede Marián Vajda srbskou hvězdu Novaka Djokoviče. Vyhrál s ním jeden grandslam, dotáhl ho na 2. příčku na světě. Splněno ještě zdaleka nemá. „Cíl je jediný – první místo,“ vypráví usměvavý podsaditý Slovák, jehož nejbližší úkol teď zní: vyřadit z Australian Open Tomáše Berdycha.
„Á, budu v Česku na titulní straně,“ smál se pětačtyřicetiletý rodák z Povážské Bystrice, jenž ochotně vyhověl žádosti o rozhovor.
Ve čtvrtfinále vás čeká Tomáš Berdych, s nímž má Novak pozitivní bilanci 4:1. Co o tom souboji soudíte?
„Bude to vyrovnané. V semifi -nále Wimbledonu byl Tomáš lepší, prosadil si svoji hru. Šlo mu to a Novak zrovna neměl svůj den. Novak si musí uvědomit, co proti němu hrál naposledy například při Davis Cupu. Tam ale Tomáš neměl dobrou formu. Teď vypadá, že hraje hodně dobře. Zápas rozhodne to, jak si kdo dokáže prosadit svoji hru.“
„Mám hodně zápasů na cédéčkách, podívám se na jejich poslední utkání a oživím si je. Tomáš má vyrovnané údery, dobře běhá. Skoro nemá slabiny. Naposledy v Londýně, když s ním hrál, ho Novak hodně tlačil, prosadil si svoji hru. Toho se musí držet i tady ve čtvrtfi nále. Jak dá Tomášovi šanci na krátký míč, hned mu ho zabije. Musí hrát dlouze a agresivně.“
O Berdychovi panuje ve světě všeobecné přesvědčení, že jeho loňská průlomová sezona byla více či méně dílem náhody a v roce 2011 půjde dolů. Co si myslíte vy?
„Neumím to tak zhodnotit. Tomáš udělal obrovský kus práce, finále Wimbledonu, semifinále Paříže. Pak se úplně zastavil. Ale já říkám, že má kapacitu na to, aby se dostal do první pětky. Vždycky jsem o něm říkal, že je velký hráč a má na to. Záleží na něm. Měl velmi úspěšný rok a řekl bych, že je už dost starý na to, aby si ho obhájil. Kolik mu vlastně je?“
Pětadvacet.
„Tak to by se s tím měl srovnat. Ale nezapomínejme, že na něj bude strašný tlak. Pamatuju se, jaké to bylo s Novakem, když v roce 2007 udělal semifi nále Paříže, Wimbledonu a finále US Open. Dostal se na třetí místo, pak vyhrál Australian Open 2008 a všechno nasvědčovalo tomu, že bude za chvíli první na světě. Jenže se zasekl. Ve Wimbledonu prohrál ve 2. kole, přestal si věřit a už se to vezlo.“
Tehdy mu bylo dvacet let, dnes je o tři roky starší. Změnil se?
„Určitě. Cítím, že Novak dospívá. Byly velké krize, kdy se mu nechtělo trénovat, řekl si: Sakra, ti dva (Federer a Nadal) jsou na mě moc dobří a já nevím, co dál. Dneska už si to nemyslí. Ví, že chce být první na světě, a i když prohraje, tak ví, že jeho čas přijde. Během pár let Federer odejde do sportovního důchodu a pak…“
Není to i pro vás někdy frustrující, že tak nadaný tenista hraje ve zlaté éře tenisu, které dominují dva naprosto výjimeční hráči?
„Je to trochu frustrující, ale také velká výzva. Novak je chce stůj co stůj přeskočit. Ale to je strašně těžké. Na US Open porazil ze dvou mečbolů Federera a místo aby měl vyhráno, musel ještě překonat Nadala. To je neuvěřitelný úkol. Přitom ve finále Flushing Meadows hrál svůj nejlepší tenis za poslední roky a stejně prohrál ve čtyřech setech.“
Co mu chybí k tomu, aby Nadala s Federerem porážel pravidelně a byl první na světě?
„Na to, aby byl jednička, musí vyhrát tak tři grandslamy v sezoně. K tomu potřebuje obrovský fyzický fond a zbraně, aby ukončil výměnu.“
Ještě je nemá?
„Má. Ale na grandslamech stále ještě nedokáže dotáhnout turnaj až do konce. Sice už vyhrál grandslam, ale na to, aby jich vyhrál několik po sobě, potřebuje být ještě agresivnější, jak to dokáží Federer s Nadalem. I ti dva se neustále zlepšují. Nadal udělal pokrok se servisem, Federer zlepšil bekhend. A Novak teď zlepšil fyzickou stránku, pracovali jsme na ní hodně. Musí být schopný hrát na kurtu pět hodin. Určitě má na to, aby se stal světovou jedničkou, o tom jsem přesvědčený. I když konkurence je neskutečná. Murray s Novakem by měli za čas převzít vůdčí roli, ale tlak je na ně i zezadu. Je tam Söderling, Berďa. U těchto žebříčkově relativně níž postavených hráčů je to o tom vyhrát jeden grandslam. Pro Novaka, který chce být první na světě, je to zase o tom vyhrát tři grandslamy.“
Váš vztah s Djokovičem prošel vlnami. Před rokem to vypadalo, že vás vystřídá Todd Martin, jenž s ním začal napůl s vámi pracovat. Jak jste na tom dnes?
„Vztah je dobrý, i když prošel přerodem. Od minulého dubna jsme spolu zase dlouhodobě. Když začal pracovat s Toddem (Martinem), myslel jsem si, že pomalu přijde chvíle a já odejdu. Domníval jsem se, že už jsem si svoji roli splnil a vystřídá mě někdo nový. Ale po třech čtyřech měsících s Martinem zlepšení nenastalo a tak se to obrátilo, že jsem s ním zůstal zase já. A už si nepřeju, aby do našeho týmu chodil někdo jiný. Už předtím jsme měli podobnou spolupráci s Markem Woodfordem na volejích a také nebyla úspěšná. Být se dvěma trenéry najednou je těžké. Kdo bude dělat co? Logicky musí nastat konfrontace.“
Byla tendence dostat do týmu ještě někoho jiného jen z Novakovy hlavy? Říká se, že i jeho otec Srdjan do těchto věcí hodně mluví.
„Ano, mluví do toho i táta, ale také agenti a samozřejmě Novak. V té době to byl takový trojúhelník. Přemýšlel jsem o tom, jestli nemám skončit sám od sebe. Ale nikdy jsem neměl pocit, že by Novak skutečně chtěl, abych odešel. Vždycky si myslel, že mu ještě můžu pomoci.“
Naopak Martinova práce s ním skončila fiaskem, že?
„Myslel jsem si, že mu Martin může pomoct. Má velké zkušenosti z grandslamů, prožil si je. Myslel jsem, že mu předá tyhle rady. Ale když se to zvrtlo do předělávání techniky a dalších věcí, věděl jsem, že je zle. N e -b y l o jednoduché ho pak dostat nazpět.“
Poznamenala tahle epizoda váš vztah, nebo ho ještě upevnila? Loni na US Open, kde jste z rodinných důvodů chyběl, Djokovič prohlásil, že jste jako jeho druhý otec.
„Vztah máme dobrý, vážně. Opravdu mě respektuje, i když jsme i velcí kamarádi. Je těžké být trenér a kamarád zároveň, ale nám se to daří. Nesnažím se být jen trenérem, ale snažím se pomoct i v osobním životě. On už je takový typ, všichni jsou hrozně rodinně založení a já už tak trochu patřím do rodiny.“
I čeští tenisté poznali při Davis Cupu, že Srbové jsou poměrně svérázný národ a těžko s nimi někdy vyjít. Musel jste se hodně přizpůsobovat?
„I když jsme všichni Slované, jejich mentalita je vážně trochu jiná. My jsme větší liberálové, oni jsou konzervativnější, rodinně založení. Ale vžil jsem se do nich, dokážu jim už rozumět. I když vím, kam míříte.“
Jistě, Davis Cup a Djokovičovo až neférové chování na kurtu i mimo něj, z něhož byli Češi zklamaní.
„Oni chtěli loni Davis Cup strašně moc vyhrát. Víte, Novak dal do Davis Cupu srdce. Vím, že to v jeho podání někdy vypadá jako show, ale on to vážně myslí upřímně. Je prostě taková povaha, dokáže se vyhecovat. Nemůžete mu říct, aby se tak nechoval. Ale když si to vezmete celkově, podívejte se, že do tenisu přinesl něco nového, takový uvolněnější přístup. Po zápase hráče obejme, dokáže uznat, že byl lepší. Je fér. V tomhle obohatil tenis. Bere tenis jen jako sport. Umí se uvolnit, udělat si legraci. Má prostě image Djokera.“
Když si odmyslíme Davis Cup, jak jste se srovnal s okolím kolem Novaka? Například o jeho rodičích se mluví jako o velmi ambiciózních lidech, kteří synovu kariéru hodně řídí.
„Hlavně začátky nebyly lehké. Prošli jsme si těžkými zkouškami, protože jeho pozadí je vážně komplikované. Rodičovská ambice, aby to někam dotáhl, je obrovská, obrovská, obrovská. Tam se nekouká doleva doprava. Někdy to přešvihli, ale oni si to tak neberou. Prostě si šli za svým cílem.“
Je po těžké sezoně s vrcholem v prosincovém finále Davis Cupu unavený, nebo mu úspěch dodal ještě víc sil?
„Dostal po něm do tenisu ještě větší chuť. Dal si dva týdny pauzu a po ní jsme hned odletěli trénovat do Dubaje. Bál jsem se, zda ho Davis Cup nevyčerpá, ale potrénovali jsme velmi dobře. Je dobře připravený.“
Související články
