Ani já na narozeniny nevyhrávám, smál se vítěz Veselý
Jürgen Melzer si včerejší oslavu 33. narozenin na kurtu neužil. Jiří Veselý mu balil dárek pouhých 63 minut, uvnitř byl pár jednoznačně vyhraných setů 6:1, 6:1. Byl to dvacetiletý český tenista, kdo měl po postupu do semifinále v Düsseldorfu důvod slavit největší úspěch kariéry.
Byl to hezký výkon a rychlý zápas. Proti tak ostřílenému borci typu Melzera až překvapivý průběh, že?
„Výsledek pro něj vypadá úplně strašidelně, tak jednoduchý zápas nebyl. Je ale pravda, že jsem zahrál skvěle. Držel jsem ho na základní čáře, což byla taktika. Navíc nehrál až tak rychle, jak jsem si myslel, že bude. Tempo jsem stíhal, díky tomu jsem byl schopný si vytvářet šance a být klidný na svém servisu. Od začátku až do konce to bylo prostě solidní utkání.“
Věděl jste, že má Melzer narozeniny?
„Všimnul jsem si toho dneska ráno na facebooku, musel jsem se tomu trochu smát. Na druhou stranu mě to motivovalo, protože v minulosti jsem hrál už pár zápasů na své narozeniny a nikdy to nedopadlo. Říkal jsem si, že to třeba bude i jeho případ.“
Nakonec máte možná větší důvod slavit vy. Berete semifinále z Düsseldorfu za zatím největší úspěch kariéry?
„Určitě je to můj největší úspěch. Challengery a ATP turnaje se nedají porovnávat. V Düsseldorfu jsem navíc porazil tři dobré hráče (Sijsling, Davyděnko, Melzer). Dokázal jsem si, že s takovými soupeři můžu hrát. Doufám, že mě to zase někam posune, začnu hrát zápasy trochu uvolněněji a nebudu mít takové zádrhely, jako občas mívám.“
Jak psychicky důležitý je zisk minimálně 90 bodů za semifinále, když vám v posledních týdnech vypadlo hodně bodů a vy jste klesl až na 104. místo žebříčku?
„Hodně. Tenhle úspěch přišel ve správnou chvíli, protože mi nějaké body spadly a ještě v příštích týdnech budou za finále v Prostějově, finále Braunschweigu i kvalifikaci Paříže. Jsem za tyhle body moc rád, protože si nemyslím, že bych patřil na to 104. místo. Hráče kolem stovky jsem poslední dobou už skoro vždycky porážel, takže mě trošku mrzelo, že jsem takhle spadl.“
Je o vás známé, že velmi dobře hrajete v Česku na domácích turnajích. V Německu jste zase jako malý kluk vyrůstal. Má to spojitost, že se cítíte ve známém prostředí líp?
„Určitě jo. Jak Česko tak i Německo patří do mého srdce a je to tady určitým způsobem pro mě taky domov. O to víc se teď můžu těšit na turnaje do Prostějova a do Prahy, které mě v příštích týdnech čekají.“
