Rodí se noví Štěpánek a Berdych?

Na chodbě vedle nás stojí Roger Federer, zrak těch dvou k němu sklouzne automaticky. „Ale už jsme viděli i Djokoviče, Nadala nebo Williamsovou. Tyhle lidi známe jen z televize a najednou chodíme kolem nich,“ vypráví užasle Jiří Veselý na Australian Open, které je jeho první juniorským grandslamem.

To o půl roku mladší Rumler si premiéru odbyl už loni ve Wimbledonu. A oba souhlasně kývají hlavou nad starou známou věcí: zatímco v televizi vám hvězdy přijdou až nadpozemsky velké, při setkání naživo jsou mnohem menší, prostě lidé z masa a kostí.

Čeští chasníci to tak musí vnímat dvojnásobně, vždyť oba jsou již dnes vyšší než Fededer či Nadal. Veselý měří 192 centimetrů, Rumler o dva méně. To je v dnešním tenise, z něhož se stává hra obrů, nutnost.

V ročníku 1993 patří Rumler s Veselím mezi deset nejlepších na světě a loni na podzim se jim povedl velký kousek – na MS šestnáctiletých, jež je nazýváno juniorským Davis Cupem, skončili třetí. Byli tedy jen o příčku horší než Štěpánek s Berdychem. Jde však jen stále o dětské krůčky mezi profesionály a stará pravda říká, že kdo je dobrý mezi juniory, nemusí nutně vynikat mezi muži.

„Kluci vědí, že smyslem naši činnosti je to, aby byli ve dvaceti, jednadvaceti letech do desítky nebo dvacítky na světě. Třeba i na úkor současných výsledků se musí učit hrát hru, kterou se prosadí mezi dospělými. To bude trvat tak tři, čtyři roky.

A pak by měli ukázat, že na to mají a my jsme měli zase hráče jako Lendl, Mečíř nebo Korda, který by byl v nejlepší pětce a pravidelně hrál semifinále grandslamů,“ netají se tenisový kouč Josef Čihák, jenž právě s tímhle úkolem přebral Rumlera a i Veselého bude doprovázet po turnajích.

Po současné generaci českých tenistů obrážejících grandslamy je propast, zaplnit by ji měli za pár sezon právě Veselý s Rumlerem. Oba trénují v Prostějově, loni proti sobě hráli finále Pardubické juniorky, jsou rivalové, ale i kamarádi, kteří spolu sdílí v Melbourne jeden pokoj. „Na pokoji jsme kámoši, na kurtu občas při tréninku konkurenti, ale je to v pohodě, nehádáme se,“ usmívá se Veselý a Rumler kýve hlavou.

Rumlera někteří srovnávají s Tomášem Berdychem, Veselý je zase levák, který rád tvoří hru a agresivně zakončuje. Vzorem obou je prý argentinský šampion US Open Juan Martin Del Potro. „Moc se mi líbí, jak hraje,“ přiznává Rumler.

Tomu, aby byli jednou jako on, podřizují oba mladíci vše. Rumler bydlí v Olomouci a každý den ho táta vozí dvacet minut do Prostějova. Veselý zase před čtyřmi lety kvůli tenisu odešel z Německa, kde pracoval jeho otec jako tenisový trenér, do prostějovské líhně talentů. Dnes bydlí v domečku u kurtů, dostal pokoj po Petře Kvitové, která se odstěhovala k příteli. Za rodiči k Příbrami se dostane jednou za tři týdny.

Oba trénují asi čtyři hodiny denně, téměř polovinu roku prý stráví v cizině po turnajích. Oba studují první ročník střední podnikatelské školy v Prostějově. Mají individuální plán, učí se doma, do školy chodí jen ke zkouškám. Vše sázejí na jednu kartu – stát se profesionály. Ani v pubertě prý nezačínají od tenisu odbíhat.

„Trenéři nás možná teď víc hlídají, ale my víme, že musíme mít správný přístup. Víme, že se musíme pořádně rozcvičit, chodit brzy spát, dobře se stravovat,“ popisuje Veselý a při zmínce o diskotéce zůstane úplně klidný. „Tak jednou za půl roku není špatné vypnout, ale chodit na ni každý měsíc určitě nejde.“

„Hodně hráčů v našem věku povolí, nezvládnou to a skončí. To nechceme dopustit,“ přizvukuje Rumler. Návštěva juniorských grandslamů je pro ně velkou inspirací. Ačkoliv je nepustí do hráčské jídelny a ani nesdílí šatnu s dospělými, už jen odér grandslamové slávy a velkého tenisového světa je pro ně jako magnet.

„Musí být něco neskutečnýho pohybovat se tady jako velká hvězda, užívat si celý turnaj. Chtěl bych tady taky jednou hrát, aby se na mě lidi chodili dívat,“ zasní se Veselý. „Zatím jsme na dobré cestě,“ povzbuzuje parťáka Rumler.