Kdyby ho rodiče nevedli k tenisu, nejspíš by skončil u hokeje. „Dodnes ho mám strašně rád, každý večer se dívám na zápasy,“ přiznává legendární tenista Ivan Lendl.
Exhibice v Ostravě proti Björnu Borgovi proběhne až 5. listopadu, ale jako velký hokejový fanoušek se chtěl cestou po tenisových turnajích podívat alespoň na trénink týmů NHL. Víkendové zápasy v Praze však už nestihne.
Na památku dostal hokejku podepsanou od Jaromíra Jágra a dresy Bostonu a Phoenixu. Když procházel kolem šatny, pozdravil se s trenéry Coyotes. Hlavního kouče Tippetta a jeho asistenty Samuelssona a Burkea zná ještě z časů, kdy hráli za někdejší Hartford Whalers, s nimiž spolupracoval. Ivan Lendl je u ledu jako doma...
Plní se vám tenisový sen, po delší době budete hrát s Björnem Borgem v České republice. A pokud jde o ten hokejový, napadlo by vás před lety, že se u nás bude hrát regulérní zápas NHL?
„Před dvěma lety se konal poprvé, ale před dvaceti lety by mě to nenapadlo ani náhodou. Je to hrozně fajn a podle mého názoru to vypadá na souboj mezi NHL a KHL, kdo se probojuje do Evropy, jak by se to dalo případně spojit. Pokud budou mít obě soutěže zájem, mohlo by to být zajímavé, poněvadž hokej v Evropě je velice silný. Nějaká divize by asi někam šla, ale nevím, nakolik by se to zvládalo ekonomicky, logisticky. Dvě skupiny se zkrátka chystají na souboj.“
Ivan Lendl miluje hokej. • Foto Jaroslav Legner (Sport)
Pocházíte z Ostravy. Dovedete si představit, že byste se šel podívat za pár let na Vítkovice v Americe?
„Nedovedu, ale byl bych velice rád. A ještě kdyby se hrálo v Carolině... Tam bych si i zaletěl.“
Hrál byste hokej, kdybyste se nedal na tenis?
„Kdybych byl odmalička vedený k hokeji, možná ano. Musel bych se ale pořádně naučit bruslit, to mi nikdy moc nešlo. Teď trénuju fyzičku na kolečkových bruslích, ovšem člověk neví, jak by to zvládl. Hokej mě baví kvůli tomu, že mě rodiče brali v Ostravě na zápasy.“
Jaké jste měl hokejové hrdiny?
„V Ostravě hráli Vůjtek, Mec, tam bylo velmi dobré mužstvo, jeden rok vyhráli i ligu. Ale můj nejoblíbenější hráč byl Stránský. Pravé křídlo, vždycky si najel a střílel k pravé tyči. To byl můj oblíbenec. Viděl jsem se s Jirkou Crhou (bývalý brankář) na hokeji, tak jsem mu to připomínal. A on si na něj taky vzpomněl (směje se).“
Zájem novinářů byl obrovský. • Foto Jaroslav Legner (Sport)
Kolik jste viděl zápasů NHL?
„Hodně. Určitě přes čtyři sta.“
Vzpomínáte na doby, kdy jste byl spolumajitelem Hartfordu?
„Já jsem spoluvlastníkem nikdy nebyl, jen jsem trošku vypomáhal. Ale vzpomínám na to rád. A kluci, co teď koučují Phoenix - Dave Tippett, Sean Burke a Ulf Samuelsson, hrávali za Hartford. Tak jsme si popovídali.“
Zdravil jste se také se Zdenem Chárou. S ním se taky znáte?
„Ale jen přes telefon. On žil v Bradentonu na Floridě jako já, taky jezdí rád na kole. Kolikrát jsme se o tom bavili, ale nikdy jsme se osobně nepotkali.“
Svého času jste sehrál klíčovou roli v odchodu Roberta Holíka, kterého původně draftoval právě Hartford a jenž ze všech Čechů sehrál v NHL nejvíc zápasů...
„Tehdy nevěděli, koho mají kontaktovat a pomohlo to. Bobby pak byl u nás a hrál moc dobře. Bohužel byl pak vyměněn právě za Seana Burkea, protože v Hartfordu tehdy potřebovali brankáře.“
Kdy jste se s Bobbym Holíkem potkal naposledy?
„Dlouho jsem ho neviděl. Ale je to už pár let, jednou jsem takhle náhodou přiletěl z Prahy a nechal si auto na letišti v Newarku. Měl jsem píchlé kolo, zavolal servis, a najednou jde okolo Bobby.“
Chcete říct, že si přivydělával jako opravář?
(směje se) „Ne, to ne. Ale říkám mu: Co tady děláš? A on, že prý zrovna budou fotit Stanley Cup, mám ho tady v kufru, pojď se podívat. Tak to jsem ho viděl naposledy.“
Máte v NHL oblíbený klub?
„Carolina Hurricanes, což je právě bývalý Hartford. Třeba fandím i Phoenixu, ale nedívám se na ně, protože jsou časově o tři hodiny za námi, to já už dávno spím, když oni začínají. Ale těším se na Edmonton, poněvadž mají hodně mladých hráčů a taky se uzdravil Aleš Hemský. V přípravných zápasech hrála hodně dobře ta mladá lajna, v níž jsou Taylor Hall, Jordan Eberle a ten Švéd s finským jménem (Pääjärvi). Ve dvou zápasech dali asi deset gólů, takže to bude hodně zajímavý. Ti kluci to opravdu umějí. Když jsem přišel do Ameriky, Oilers prožívali nejlepší léta. Dívat se na Gretzkyho, Messiera, Coff eyho a Fuhra, to byl prostě zážitek. Něco k nim cítím, fandil jsem jim kvůli tomu, jaký předváděli hokej. Doufám, že se jim to podaří obnovit.“
Lendl spolu s Vladimírem Šafaříkem. • Foto Jaroslav Legner (Sport)
Zůstanete u hokeje dál jako divák, nebo byste se k němu rád vrátil i v jiné roli?
„Na led si netroufám. To jsem několikrát udělal, fajn, ale jinak ne. A jako spoluvlastník? Ne, ne. Žiju na Floridě a tam to ani dost dobře nejde. Na hokeji jsem tam byl osobně naposledy asi před rokem, ale dívám se každý večer. Zrovna předevčírem jsem chytil první třetinu z Moskvy, Dynamo proti Jaroslavli. Moc se mi líbila atmosféra. Byl jsem překvapenej.“
Co říkáte tomu, že Dominik Hašek stále chytá?
„Smekám, poněvadž vím, jak je pro mě těžké začít hrát v padesáti znovu tenis. Ani pro Dominika to nemůže být snadné, i když je o trochu mladší a měl kratší přestávku. Ale zase v hokeji je víc kontaktů, než na tenisovém kurtu.“
Měl jste možnost sledovat mistrovství světa?
„Jen na internetu, v televizi to nedávali. Měl jsem hodně švédských kamarádů, takže jsem se jich ptal, jestli ve Švédsku mají nový pravidlo, že se hraje jen 59 minut a 52 vteřiny (narážka na Rachůnkovo vyrovnání v semifinále šampionátu v Německu). To se jim nelíbilo.“
| Narozen: 7. března 1960 v Ostravě Výška a váha: 187 cm/79 kg (jako hráč) Grandslamové tituly: 8 Turnajové tituly: 94 Největší úspěchy: 2x vítěz Australian Open (1989, 90), 3x vítěz French Open (1984, 86 a 87), 3x vítěz US Open (1985, 86 a 87), vítěz Davis Cupu (1980) Nejvýš na žebříčku ATP: 1. (270 týdnů) Oblíbený klub NHL: Carolina Hurricanes Komu ještě fandí: Vítkovice, Edmonton, Phoenix |
