Martina Navrátilová (54) poprvé přiznala, že při svém nedávném pokusu o zdolání Kilimandžára, který skončil pobytem v nemocnici, mohla i zemřít. Dramatický noční sestup do údolí, kdy šest šerpů ve vysokohorském terénu balancovalo s nosítky, zachránil tenisové legendě život.
Charitativní výstup na 5 895 metrů vysokou horu se málem pro Martinu Navrátilovou stal osudným. Devítinásobná vítězka Wimbledonu letos zvítězila nad rakovinou prsu a zdolání nejvyššího vrcholu Afriky mělo být završením celého jejího boje.
Jenže chemoterapie za sebou zanechala hlubší stopy. Od začátku výstupu se tenistka necítila dobře, trápily ji stupňující se žaludeční problémy a čím dál tím hůř se jí dýchalo. Bojovnice Navrátilová ovšem věřila, že se vše spraví a ona se dokáže dostat až na vrchol.
Aklimatizační výstup do výšky 4 500 metrů ale znamenal pravý opak. Když prováděla lékařka expedice po návratu do tábora ve 3 700 metrech testy na hladinu kyslíku v krvi, tak se zděsila - všichni ze 27členné skupiny měli hladinu vyšší než 85 %, jen slavná sportovkyně 68 %.
Navíc se prý ani nemohla najíst. "Mohla bych dát sousto do pusy a věděla bych, že je to dobré, ale nemohla bych to spolknout, tak jsem měla sucho v ústech," cituje Navrátilovou deník The Telegraph.
"V tu chvíli jsem začala brečet," přiznala legendární tenistka. Když pak za ní asi v deset večer přišla doktorka, byla už smířená s tím, že na vrchol se nepodívá. Jenže to netušila, že plicní edém způsobený nadmořskou výškou a dehydratace organismu, jí mohou i zabít. Následovat tak musel urychlený návrat dolů.
Ve tmě, v dešti, byla to, jak sama popisuje, "dlouhá cesta - čtyři a půl hodiny jsem zírala na oblohu." A cesta to byla zrádná. Šest nosičů se speciálně upravenými nosítky bylo jako na horské dráze.
Navrátilová musela být napojená na kyslík, zabalená do spacáku a připoutaná lanem k nosítkům. "Bylo to uprostřed noci, stezka skalnatá, mokrá a kluzká. Nosiči a průvodci měli hodně těžký úkol, ale odvedli hrdinskou práci," popisuje pernou cestu dolů doktorka Claire Milligan.
"Někdy si ji podávali z vysokých skalních schodů, muselo to pro ni být strašidelné a nepohodlné, ale jestli se bála, tak to vůbec nedala najevo. A když jsme se dostali tak o tisíc metrů níže, začala dokonce nosiče povzbuzovat," řekla Telegraphu Milliganová.
"Ani jednou mě neupustili," děkovala i Navrátilová. "Párkrát to bylo o fous, ale ti chlapi mě opatrovali opravdu brilantně." Po téměř pěti hodinách došli k cestě, odkud Navrátilovou odvezli do místní nemocnice, kde zjistili, že má vodu na plicích. Evakuace jí zachránila život.
Po pár dnech se plně zotavila a mohla odletět domů. Všechno ale mohlo skončit daleko hůř. "Kdybych tenkrát nahoře nic neřekla a prostě šla spát, kdo ví, jestli bych se ještě probudila," konstatuje tenisová legenda. "Neumím odhadnout, jak blízko to mohlo být."
Související články
