Hana Horáková v dresu ruského mistra z Jekatěrinburgu? Podle tureckého listu Hürriyet hotová věc. Nejlepší basketbalistka loňského MS vyrazí na další zahraniční štaci a vydělá si štědrých půl milionu eur, zhruba 12 milionů korun.
První zahraniční zkušenost v istanbulském Fenerbahce proměnila v turecký titul. Jestli se zúčastní červnového mistrovství Evropy v Polsku, zůstává spíš nepravděpodobné. Sama verdikt tají. „S panem trenérem Blažkem jsem se domluvila, že vám na to nic odpovídat nebudu. Jemu už jsem to řekla.“
A kdy si zabalíte věci na soustředění?
„Co to zkoušíte? Oznámí se to na čtvrteční tiskové konferenci. Přesně proto, aby mi pak nemusel každý novinář volat zvlášť.“
Jste už pevně rozhodnutá?
„Ano.“
A jak plánujete následující sezonu? Mluvilo se o vás v souvislosti se změnami v USK Praha, ale prý ještě hodláte zůstat v zahraničí. Je to pravda?
„Ano, bavili jsme se v USK. Ale nabídky, které mám zvenku, jsou o tolik lepší, že ještě zůstanu v cizině.“
Víte, kde přesně?
„Vím, ale taky to nechci říct. Jen prozradím, že odcházím mimo Turecko.“
Turecké noviny píšou o vašem přestupu do ruského Jekatěrinburgu, který vám nachystal gáži půl milionu dolarů.
„Bez komentáře.“
Proč to tajíte?
„Protože jsem se v novém klubu ještě nedomluvila, kdy to zveřejníme. Je to čerstvé.“
Máte za sebou první rok v zahraničí, v istanbulském Fenerbahce. Jaká to byla zkušenost?
„Strašně jsem se toho bála, ale mělo to hodně pozitiv. Ovšem v tom smyslu, že bych nechtěla celou kariéru hrát venku.“
Turecko splnilo vaše očekávání? Vývoj v klubu nabral divoké kotrmelce po oznámení a následném dementi dopingu Diany Taurasiové, odchodu řady zahraničních opor...
„Hodně mě to zklamalo. Těšila jsem se, že si sezonu s hráčkami, které tam měly být, hodně užiju. Pak se tam stalo hodně špatných věcí, které by se stávat neměly. Nejhorší je, že si pak člověk uvědomí, jak je bezmocný. Že nemusí nic udělat, dostane cejch a pak už se ho nezbaví.“
Z původních cizinek jste zůstala skoro sama. Jak jste to zvládala?
„Zase tam byly jiné cizinky a s těmi jsme si hodně sedly, takže to bylo super. Ani s Turkyněmi nebyl žádný problém. Šlo jen o to, že když pět lidí mluví stejným jazykem, je to pro něj jednodušší. Tým byl úplně v pohodě.“
Kdyby nebyl, těžko byste vyhrály tureckou ligu...
„Přesně. Protože v hodně vyrovnaných finálových zápasech rozhodovaly velké maličkosti.“
Jak dlouho jste se v novém angažmá hledala? Formu, podle ohlasů, jste měla optimální až v play off?
„Ke konci už jo. To už jsem se na všechno vykašlala a nic neřešila. Ale ze začátku to bylo jiný, hodně jiný. Jednak jsem byla unavená po mistrovství světa - v tom byli lidé v klubu báječní, že na mě extra netlačili. Ale přišlo mi, že jsem zahrála zápas v pohodě, a oni mi řekli, že čekali, že budu dávat body. Pak jsem se snažila dávat body, na to namítli, že nemám asistence. Bylo složitý najít, co ode mě vlastně očekávají. Byla jsem občas dost zmatená.“
Pak už jste se shodli?
„Asi jsem to přestala řešit a hrála jsem si svoje. Když jsem bránila celou sezonu v pohodě, bylo to v klidu. Pak se řešil víc útok a tam záleželo i na tom, jak se dařilo ostatním holkám. Když jsme vyhrávaly, nikdo to neřešil.“
Zabrzdilo vás v úvodu i očekávání okolí? Přece jen přišla nejlepší hráčka mistrovství světa...
„Tohle jsem ani neřešila. Naopak mi to MVP hodně pomohlo, nezatratili mě rovnou a dávali mi šance. Opravdu jsem jen někdy byla zmatená, co po mně chtějí.“
Mrzí vás hodně, že jste nepostoupily do Final Four Euroligy? Bez Taurasiové či Taylorové už to bylo ve čtvrtfinále proti Spartaku Moskva hodně složité, ne?
„S vyřazením jsme se praly hrozně dlouho. V turecké lize se to pak hodně odráželo, až ve finále se nám povedlo hrát zase náš basket. Konec v Eurolize byl daný tím, že odešly Diana (Taurasiová) a Penny (Talyorová). Pak místo aby se družstvo sehrávalo víc a víc, začínaly jsme odznovu. S nimi v družstvu byla ohromná pohoda, i lidsky. To tam pak taky chybělo... Byla to dost atypická, divná sezona.“
Proto jste se rozhodla zkusit něco nového?
„To zase úplně ne. Kdybych nedostala super aktuální nabídku, klidně bych zůstala. Nějaké lidi tam už znám, cizinky, se kterými jsem si sedla, zůstaly. Všechno by bylo jednodušší. Je to lákavá destinace, Istanbul je hezké město.“
Však tam přichází i Alba Torrensová, do Galatasaraye...
„Do Galatasaraye!? Měsíc zpátky jsem slyšela, že jí nabídli brutální peníze ve Fenerbahce, to mě překvapuje. Ale je to možné. Když o ní mělo zájem Fenerbahce, je to pro rivaly jako červený hadr a začnou o ni bojovat...“
