Poslední titul pro kapitánku. Spalová končí

Silný tým volejbalového Prostějova ztratil kapitánku. Dlouholetá reprezentantka Milada Spalová už loni zvažovala konec kariéry, kvůli klubu a účasti v Lize mistrů však ještě počkala. Teď už je její rozhodnutí definitivní. Plánuje rodinu, ale i návrat. Buď k volejbalu, nebo možná na střední školu. I když ne přímo do lavice.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Ve sportovním životě toho zvládla hodně. Působila ve Francii, stala se mistryní Polska i Turecka. Pro českou volejbalovou reprezentaci byla devět let oporou. Milada Spalová oslavila minulý týden druhý titul v dresu Prostějova, pak tým s úsměvem opustila.
Teď má přednost život osobní. „Moje rozhodnutí jít na mateřskou je definitivní. Nic to nezlomí,“ hlásala už na začátku play off kapitánka žlutomodrých.
Její odchod tým hodně oslabí, ztratí v ní nejenom výbornou hráčku, ale i hecířku a motivátorku celé kabiny. Ještě však není úplný konec. Spalová se chce po porodu vrátit, a to co nejdřív. „Jestli bude pauza trvat rok nebo dva, to budu řešit, až to bude aktuální. Ale určitě by pomohla rodina, takže si to dokážu představit. Spousta hráček to tak bez problémů dělá,“ přemítala třicetiletá blokařka.
Jenže za nějakou dobu už se může Prostějov usadit mezi evropskou smetánkou a pro bývalou hráčku by mohl být problém se do rozjetého týmu znovu zařadit. „To se nebojím,“ odmítla podobné spekulace Spalová. 
„Naopak jsem slyšela, že těhotenství organismu prospívá. Žena si odpočine, tělo se zklidní, přestanou bolet taková ta drobná zranění, která byla. I psychika se změní, už máte jiné hodnoty, ne jenom volejbal. Návrat je pro mě výzvou do budoucna.“
V Prostějově ale Spalová žádné jistoty zaručené nemá. Když nemůže nic slíbit ona, nemůže tak činit ani klub. „Dokážu si představit i jiný mančaft. Pokud se budu cítit dobře a bude nějaká nabídka, proč ne,“ přiznala na rovinu Spalová. S hráčkami z Prostějova bude prý dál v kontaktu, tým jí ale chybět nebude.
„Já nemůžu být sama. Jsem typ člověka, který často vyhledává společnost. Teď se stěhuju do Bílovce, kde stavíme dům. Tam mám také spoustu známých,“ popisovala. „Ale myslím si, že jsme si v Prostějově všichni tak vzájemně sedly, že se budeme stále navštěvovat. Sport dělá silná přátelství.“
Přitom ještě na začátku sezony byla směsice různých národností v týmu dost náročná na domluvu. Komunikační blok vyřešily až kurzy angličtiny, které některé hráčky začaly navštěvovat. Poslední bariéry pak prolomily palačinkové party nebo večírky s filmem.
„Bylo fajn se scházet třeba na společnou večeři a pokecat. Filmy jsme si pouštěly anglicky mluvené s českými titulky, tak v podstatě všechny rozuměly,“ vysvětlovala Spalová, která na dresu nosila přezdívku Míla Břečka.
Do budoucna Spalová nevidí, kdyby už se ale k volejbalu nevrátila, nebude to tragédie. „Neznamená pro mě alfu a omegu. Vždycky jsem chtěla vystudovat a žít normální život,“ zdůraznila promovaná učitelka se specializací na tělesnou výchovu a biologii.
„Nikdy nevíte, jaká zranění vás budou provázet a je zbytečné honit se jen za sportem. Pro mě je škola záloha. Klidně bych šla učit, ale spíš by mě bavilo dělat zase něco ve sportu, třeba nějakou manažerskou činnost.“


















