Kadlec: Přestupy už neřeším

Tam všude už obránce Sparty Michal Kadlec mohl být. „Dřív mi to pletlo hlavu,“ přiznává.

V hotelu Die Post v Bad Kleinkirchheimu je jako doma. Před šesti týdny se tady s národním týmem připravoval na EURO, nyní zde pobývá se Spartou na herním soustředění. „Klukům ale průvodce nedělám.

Snad jen když jsme mířili na první trénink, běžel jsem první, aby nezabloudili,“ smál se Kadlec.

Je pro vás těžké čelit každý půlrok spekulacím o přestupech?
„Určitě, každý půlrok se o něčem spekuluje, ale zatím se nic konkrétního neobjevilo. Takže je to pořád dokola. Teď se to snažím házet za hlavu a soustředím se na přípravu. Řekl jsem manažerovi, ať mi dá vědět, až bude opravdu něco konkrétního. Zatím to byly jen takové zájmy.“

Je to znervózňující?
„Tak znervózňující… Spíš to tak bylo ze začátku, kdy mi to trochu pletlo hlavu, cítil jsem, že se moc nesoustředím. Teď to prostě neřeším, nechává mě to chladným. Kdyby něco přišlo, vidělo by se.“

Dával jste si během jara naděje, že v létě to konečně vyjde?
„Na jaře jsme se cítil dobře, myslím, že bylo z mé strany povedené. Škoda závěru ligy, který celou naši sezonu znegoval. Ale těžko říct, jestli jsem doufal. Spíš je to můj sen, zahrát si zahraniční ligu.“

Do konce srpna je stále času dost. Blýsknete se třeba v předkole Ligy mistrů…
„S Ligou mistrů je to složitější, minulý rok na tom možná ztroskotala jednání o mém přestupu. Nastoupil jsem v předkole proti Arsenalu, pak jsem už nemohl za jiný klub v pohárech hrát. Ale může se stát cokoli, někdy je to blesková akce ze dne na den.“

Preferujete stále Německo?
„Určitě, i kvůli jazyku, to platí stále.“

Jak zvládáte přípravu? Kvůli účasti na EURO jste měl dovolenou později a přišel jste o kondiční soustředění ve Františkových Lázních.

„No, trošku jsem v poslední době hledal plíce.“ (směje se)

Jak manko doháníte?
„Na to už teď není příliš čas. Běhal jsem, když kluci měli třeba nácvik standardních situací, ale byly to jen dva, tři tréninky, což soustředění nenahradí. Teď se tady v Rakousku snažím něco dělat navíc, kluci jezdí na trénink autobusem, já běhám. A místo regeneračního tréninku jsme byli s masérem Stránským na kolech. Je potřeba si přidávat, v zápase s MTK Budapešť jsem cítil, že to s dechem není optimální, že nohy jsou těžší než normálně. Je na to ale ještě dost času, do generálky to dám do pořádku.“

Prý jste náruživý cyklista.
„Jezdíme s Tomášem Stránským. Objednal jsem si sparťanský cyklistický komplet AC Sparta Praha cycling. Teď jsme se zrovna bavili, že je škoda, že jsem si to nevzal do Rakouska, mohli jsme v dresech vyjet v páru.“ (směje se)

Sledujete Tour de France?
„Jasně, sledujeme Kreuzigera. Když jsme se teď byli projet a viděli ty rampy, ty krpály, tak klobouk dolů před těma frajerama.“

Jezdíte i v Praze?
„To je těžké sladit, když hrajete každý třetí den. Pokud se ale naskytne příležitost, vytáhneme sparťanské dresy a jdeme na to.“

Kolik ujedete?
„Nevím, teď v Rakousku asi 50 kilometrů, maximálku jsme nešli. Třeba kdybychom si dali etapu jako na Tour kolem 190 kilometrů, tak bychom to asi zvládli. Ale horší by to bylo další dny.“ (směje se)

Napadlo vás někdy přijet na kole na trénink?
„Napadlo. Domlouvali jsme se jednou, že přijedeme na trénink a po něm vyrazíme na Karlštejn. Ale bohužel to nevyšlo. Když jsem ale hrál v Uherském Hradišti, tak jsem na tréninky na kole jezdil. V Praze ale preferuju auto.“

Odbočme k reprezentaci. Přebolelo už zklamání z vyřazení na EURO?
„Byl to velký šok, kór když jsem šel na hřiště v zápase s Tureckem za stavu 2:1. Je to strašná škoda… Všichni vědí, že Péťa Čech udělal chybu, to je jasné, předtím ale vychytal tolik zápasů, že právě v tomto okamžiku přišla chyba, je trpké. Určitě se z toho vyhrabe.“

Bylo to pro vás největší zklamání v kariéře?
„Měl jsem jich už víc. Nejvíc asi s jedenadvacítkou před dvěma lety. Přece jen, v áčku jsem toho zatím tolik nenahrál, byl jsem spíš rád, že jsem se dostal do nominace. Samozřejmě jsem byl zklamaný, vždyť jsme vedli o dva góly, navíc pár kluků hrálo v reprezentaci naposledy. Trochu jsem se cítil v jejich kůži, když jsme tehdy končili v jedenadvacítce, tak to pro nás také bylo smutné. Že ta parta se už nikdy nemusí sejít.“

Ve čtvrtek bude zvolen nástupce trenéra Karla Brücknera. Největším adeptem je generální sportovní manažer Sparty Jozef Chovanec. Už jste mu blahopřál?
(směje se) „Uvidíme, jestli to bude on.“

Bral byste to jako výhodu?
„Myslím, že ne. Působil nejen ve Spartě, ale i v zahraničí. Má celkově přehled o všech hráčích.“

Změnu jste zaznamenal i na klubové úrovni, Spartu převzal s počátkem přípravy Vítězslav Lavička…
„Mám z toho velmi dobrý pocit, to říkám otevřeně. Myslím, že trenér Lavička byla asi nejlepší volba, kterou mohla Sparta trefi t. Že se s ním domluvila, je pro klub jedině dobře.“