Suchý: Na přestup je vhodná doba
Quo vadis, kam kráčíš. Tento nápis visí v hotelu Mark Aurel, kde bydlí výprava Slavie. Stejnou otázku by mohl položit sám sobě i Marek Suchý.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Cítíte, že vám to tam sedí?
„Cítím se dobře. Ale je pravda, že je to trochu nezvyk. Ten hlavní je, že dostanu balon a můžu se pohnout jen na jednu stranu, z pravé mám totiž čáru. Teď jsem napravo odehrál celý zápas a myslím, že to pro mě nebude problém.“
Máte dobrý centr. Baví vás, že tuto schopnost můžete ze strany po průnicích využít mnohem víc než ve středu obrany?
„Určitě. Je tam každopádně víc centrů než na stoperu, dostanu se do přihrávek víc. Je to taková výzva, můžu si dokázat, jestli na takové přesné centry mám. Budu jich rozdávat víc a víc a natrénuju si, aby byla každá přihrávka přesná.“
Ale vy nejste typ klasického krajního obránce.
„Takhle to nebere ani trenér. Mou rolí není, abych lítal po straně pořád směrem dopředu, mám si poctivě splnit defenzivu, dopředu vyjet párkrát za poločas a dát tam občas tuhletu přihrávku.“
Mluvil jste s trenérem, jestli s vámi na toto místo vážně uvažuje, pokud tedy ve Slavii zůstanete, nebo je to jen dočasné, protože na to místo momentálně nemá hráče?
„Trenér mi jen říkal, že to bylo v Domažlicích dobré a že to ještě párkrát vyzkoušíme. Vysvětloval mi, že to není nic natrvalo, že je to zkouška, ale že k tomu mám předpoklady. Ať tam zahraju, co umím, a pak se uvidí.“
Hrál jste defenzivního záložníka, stopera a nyní na kraji. Je výhoda být univerzál?
„Beru to tak, že je to spíš výhoda. Já si můžu najít místo v sestavě a je to dobré i pro trenéra, může udělat změnu v průběhu zápasu, přizpůsobit taktiku a tak.“
Ale může to být také nevýhoda. Můžete sloužit jako záplata na jakoukoliv díru.
„Jasně, jenže já s tím problém nemám. Není to tak, že chci hrát na jednom místě, a když hraju na jiném, tak jsem tam odsunutý a bude mě to štvát. Jsem rád, když se v sestavě objevím.“
Nechtěl byste se raději usadit?
„Určitě. V tomhle mi vyhovuje stoper. Loni na podzim jsem hrál každý zápas na stoperu a už jsem tam byl takový zaběhnutý. Takhle by to bylo nejlepší, jenže pokaždé to tak být nemůže. Nejsem takový, že když nebudu hrát na stoperu, budu naštvaný nebo že si budu říkat: to je hrozné! Mě baví fotbal a věřím, že se dokážu prosadit kdekoliv.“
Další věc. Jak často si vzpomenete na to, co bylo přesně před rokem?
„Strašně moc často! To je přesně ta doba, kdy jsme byli před rokem v Kanadě na mistrovství světa. Připomnělo mi to hlavně to stěhování teď. A nejvíc taková drobnost.“
Povídejte, jaká?
„Mám reprosoustavu, jsou to dvě bedny a jeden basák a musíte to celé zastrčit do počítače. Nejprve tři dráty do basáku, potom další do elektriky a zbytek do počítače. Těch drátů je dost. V Kanadě jsem je vybaloval a zabaloval pořád. A i když jsem to teď dělal při přesunu z Itálie sem, hned se mi vybavilo, co bylo před rokem. Je to taková blbost, ale v Kanadě jsem si na této soustavě vždycky pouštěli s Féňou (Martinem Feninem) písničky a filmy.“
Víte, co bylo před rokem přesně 16. července?
„Tak přesně v hlavě to zase nemám. Mně to spíš připomíná to, jak tady na soustředění žijeme. Že jsme pořád pohromadě a tak. V Kanadě to totiž bylo taky takové soustředění, jen trochu delší – asi padesát dní.“
Přehráváte si vzpomínky na Kanadu rád?
„Všichni novináři nám před rokem říkali, že jsme udělali historický úspěch a že se to už nikdy nemusí povést a že na to budeme celý život vzpomínat. Já na to vzpomínám už po roce a úplně mě to hřeje u srdce, tak nevím, co bude, až zestárnu. Tenkrát mi nepřišlo, že to bylo tak super, ale teď mi to přijde jako něco fantastického.“


















