Šírl: Dva poháry? Ani ve snu

A v pátek večer přidal další exponát, medaili za triumf v Superpoháru. Žádný jiný český fotbalista se letos nemůže pochlubit takovými úspěchy. Proti Manchesteru United odehrál v Monaku celý zápas a podílel se na výhře 2:1.

Tohle je pro vás hodně vydařený rok...
„O tom se člověku ani ve snu nezdálo, že by mohl tohle dokázat, nebo si to vůbec zahrát. Začalo to už titulem v Rusku a zatím skončilo v Monaku. Ale já věřím, že to neskončilo. Ještě nás čeká Liga mistrů, kde bychom taky chtěli něco předvést a překvapit.“

Jak si tohoto triumfu ceníte?
„Já jsem se na Superpohár hrozně těšil. Jak na samotný zápas, tak na Monako a všechno kolem toho. Chtěli jsme dokázat, že zisk Poháru UEFA nebyla nějaká náhoda. To se nám povedlo. Je to bombastické.“

Trenéři se shodli, že váš triumf byl zasloužený. Souhlasíte s nimi?
„Nechci hodnotit to, co říkali trenéři. My jsme šli za vítězstvím. Prvních dvacet minut jsme se oťukávali, byli jsme trochu nervózní a nechávali jsme je hrát. Potom jsme to vyrovnali, dokázali jsme si vytvořit šance a dát dva góly.“

V Monaku panovalo horko. Jak se vám hrálo?
„Bylo okolo osmadvaceti, vzduch stál. Bylo to náročné psychicky i fyzicky. Já jsem se vydal ze všech sil, posledních deset minut jsem už šlapal vodu, ale touha získat pohár byla silnější. Ovšem hrát o pět deset minut déle, tak nevím, jestli už bych neodpadl. Už jsem i při odkopech cítil křeče do lýtek, i když to ještě nebylo takové, že by mě to úplně hryzalo.“

Den po utkání jste v Čechách. Znamená to, že jste se hned po zápase rozprchli a žádné oslavy neproběhly?
„Přesně tak, trenér Advocaat nám dal do středy volno. Ruští kluci, kteří letěli do Petrohradu, cestovali dopoledne v jedenáct. Cizinci mohli domů, někdo jel autem hned večer, jiní zůstávali do soboty. Já jel přes noc. Byly tam rodiny s dětmi, přítelkyně, každý si to udělal sám pro sebe, nic oficiálního nebylo.“

Proč jste jel hned?
„Dostali jsme se asi ve dvanáct na hotel, ještě do dvou jsem tam zůstal, najedl se a pak jsme vyrazili. Byl tam pro mě bratr s kamarádem, chtěli jsme vyjet na noc, abych byl doma co nejdříve. Chci si užít rodiče a tak.“

Předpokládám, že jste po náročném zápasu nesedal za volant.
„Právě že naopak (směje se). Jelikož oni přijeli v den zápasu ráno, celou noc nespali, ještě se procházeli po městě, tak byli hodně unavení. Já taky, ale byl jsem rozprouděný, nemám nikdy potřebu po zápasech jít spát, proto jsem to odřídil. Samozřejmě byli připravení mě vystřídat. Cítil jsem se dobře, rád řídím. O půl jedné jsme byli doma, i s několika zastávkami.“

O ruských klubech se ví, že jsou v případě zisku nějaké trofeje k hráčům velmi štědré. Platí to i tentokrát?
„Nikdo před sezonou nečekal, že se bude hrát Superpohár, takže peníze nějaké budou, ale kolik, to momentálně nevím. Tyhle věci dohaduje kapitán s vedením. Ale něco nám určitě dají (směje se).“

Medaili jste převzal od předsedy UEFA Michela Platiniho. Řekl vám něco?
„Mně osobně nic. Akorát mi pogratuloval. Já ani nic jiného potřeboval slyšet. Pro mě je vůbec pocta si s ním podat ruku a převzít o něho medaili.“

Jaký dojem na vás udělal Manchester?
„Dobrý, mně se jako mančaft líbí, hrají ofenzivně, do konce. Jsem vůbec rád, že jsem si proti nim zahrál. A že jsme je porazili, to už se nám taky nemusí podařit. O to je to cennější.“

Ovšem v Lize mistrů narazíte také na největší klubové giganty. Zenit se ocitl ve skupině s Realem Madrid a Juventusem Turín. Jste rád, že si zahrajete proti takovým velikánům, nebo byste raději někoho schůdnějšího s větší nadějí na postup?
„Zahrát si proti těmto mančaftům se už nemusí poštěstit. My jsme si dokázali, že můžeme hrát s každým. Samozřejmě to nebude jednoduché, můžeme prohrát, ale chtěl bych si prostě proti nim zahrát a pokusit se je překvapit. I v Lize mistrů bychom chtěli něco dokázat.“

Troufnete si na postup ze skupiny?
„Postup, to by bylo pro nás jako vítězství. My nemáme co ztratit.“

Zůstane kádr Zenitu pohromadě? Stále se spekuluje o odchodu Aršavina.
„Myslím, že ano. Navíc jsme teď koupili Dannyho, který nám hodně pomůže (vstřelil vítězný gól – pozn. red.). Nevím, co bude s Šavou (Aršavinem), ale pokud hrál teď proti Manchesteru, je nepravděpodobné, že by odešel. Ale můžu se mýlit.“

Vás osobně západní ligy nelákají?
„Jsem v Petrohradu spokojený jak po fotbalové, tak po životní stránce. Samozřejmě znáte, jak to ve fotbale je, smlouvu mám do roku 2011, ale nevíte, co bude za rok. Ale momentálně nemám sebemenší myšlenku na odchod.“

Zatímco na evropské scéně se vám daří, v lize je to horší, jste až šestí. Čím to je?
„Sami si to nedokážeme vysvětlit. Nevyšel nám úvod sezony, kdy jsme za sedm kol získali sedm bodů. Pak jsme dohrávali odložené zápasy středa-sobota, kdy se mohla nakupit nějaká únava. Mohla přijít ztráta koncentrace. Vedli jsme některé zápasy o poločase 1:0, ale prohráli 1:3. Třeba doma s posledním Šinnikem. Máme výkyvy. Na Samaře jsme dokázali vyhrát 3:0. Je to jako na houpačce.“