Rada: Jdou po mně!

Mrzí ho, že veřejnost k němu má zatím spíše nedůvěřivý postoj. A za vinu to dává novinářům, kteří prý jen čekají na jeho chybu.

Dva měsíce jste trenérem fotbalové reprezentace. Jak se vám za tu dobu změnil život?
„Skoro vůbec. Akorát mě teď asi pozná o něco víc lidí než dřív.“

Ale vždyť dřív jste byl v každodenním zápřahu, zatímco teď…
(skočí do řeči) „… to máte pravdu. To je jediný, co je pro mě nový.

Posledních šest sedm let jsem byl zvyklej přijít ráno na stadion a být v kontaktu s hráči. To mě naplňovalo, uspokojovalo. Netvrdím, že tahle práce mě nenaplňuje. To rozhodně ne. Ale zvykám si prostě na nový režim.“

Přibyli vám, nebo ubyli kamarádi poté, co jste byl zvolený reprezentačním trenérem?
„Zůstalo to stejné. A na své kamarády si i teď čas udělám. Co je teď možná jiné, že člověk má v téhle funkci i dost nepřátel. Lidí, co mu nefandí, ale naopak si přejí, aby to nefungovalo.“

Tak to cítíte?
„Najdou se i lidé, kteří vám dají jasně najevo, že si v té funkci představovali někoho jiného.“

Jak to dají najevo?
„Například ty nekonečné řeči o tom, jestli jsem schopný se zklidnit. Víte, já nesnáším lež. A proti ní budu vždycky bojovat. Takže ať mě lidi kritizujou, ale ať přitom nelžou a nevymýšlejí si. Všichni o mně tvrdí, že se neumím chovat, že nemám vystupování, že neumím udržet emoce.“

A vy s tím nesouhlasíte?
„Nesouhlasím, protože je to lež! Samozřejmě jsem impulzivní, byl jsem takový už jako hráč. A když jsem s trenéřinou začínal, tak jsem na to v Teplicích dojel. Ale pak jsem zjistil, tedy i po poradě s blízkými, že tudy cesta nevede. A svoje chování jsem přehodnotil. Ale tady se stejně pořád někdo točí kolem toho, že se neumím chovat. Spousta těch věcí v novinách, je cílených.“

Člověk někdy pod emocemi řekne něco, co ho pak mrzí. Stalo se vám to někdy?
„Asi jako každýmu. I když já teď v tomhle ohledu musím být hodně opatrnej. Protože všichni tady čekají na to, až řeknu něco špatnýho. Tím jsem si jistej. A právě to je ta štvanice, o který mluvím. A když někoho chcete uštvat, tak ho uštvete. Ale musí to mít aspoň nějakou kulturu. Mně je například jasný, že si novináři před tiskovkou říkají: Tak. A teď mu dáme tuhle otázku a on už vypění.“

Ale tak to není.
„Je. To vím! Všichni chtějí dokázat, že když jsem mluvil o tom, že se zklidním, tak to nebyla pravda.“

Vy se cítíte jako štvanec?
„Tak když si o sobě čtu lži a samý negativa, jak se mám cítit? Ale musím se s tím smířit. A taky se snažím, abych někomu neskočil na lep! Může se to stát, ale aspoň budu bojovat za pravdu.“

Celý rozhovor najdete v dnešním Sport Magazínu!

UŽ DNES VE SPORT MAGAZÍNU!

A NAVÍC!
Co si o novém trenérovi fotbalové reprezentace myslí:
- spoluhráč Ladislav Vízek
- svěřenec Jiří Sabou
- kolega Petr Uličný