Bednář: Jsem rád, že jsem to přežil
Už se na to nemohl dívat. Spoluhráči se trápili na ledě, on ne a ne vykurýrovat prasklý mezižeberní sval. Ve středu proti Curychu si jej Jaroslav Bednář nechal umrtvit. A šlo s tím hrát. Tak se vrhl i do bitvy proti Mladé Boleslavi.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Zápas končil na pokraji sil. „Ke konci jsem si říkal, co budu dělat, kdyby byly penalty. To pro mě byla otázka s obrovským otazníkem,“ přiznal.
Ještě že na nájezdy nedošlo. To byste si třeba pokazil svou perfektní bilanci, co říkáte?
(s úsměvem přikyvuje) „No. Tentokrát by to asi bylo zajímavý.“
Dojel byste vůbec k brance?
„Na trojnožce. Udělal bych ruskej blafák. Golfák od modrý.“ (směje se)
Teď vážně, hodně se vám ulevilo, že jste utkání nakonec zvládli?
„Musím přiznat, že jsem absolutně nepřemýšlel, že bychom tu měli ztratit nějaký bod. Jel jsem sem s tím, že si odvezeme výhru. Ani nedokážu domyslet, co by bylo, kdyby se to nestalo.“
Nepřemýšlel jste nad tím, ani když vám domácí jezdili sami na branku?
„Ne. Měl jsem takový vnitřní pocit, že bychom měli vyhrát. Cítil jsem to.“
PŘEČTĚTE SI:
Bednář: Přesně tohle jsme potřebovali
Slavia si spravila chuť na Boleslavi
SOUHRN 29. KOLA
Míváte často tyhle pocity?
(usměje se) „Často ne. Jen jednou za čas. (zvážní) Tentokrát jsem výhru bral opravdu jako povinnost.“
Jak je na tom váš bolavý sval?
„Proti Curychu jsem ho vůbec necítil. Vláďa (Růžička) se mě pak zeptal, jestli budu hrát, a já mu hned řekl, že jo. Nemusel mě přemlouvat. Měl jsem strašně velký hlad po hokeji. I když na mě při tomhle zápase opravdu strašně dolehla únava. Tahal jsem nohy, muselo to být hrozně vidět. Ale co se týká toho prasklého svalu, ten je v pořádku.“
Zázračné uzdravení?
„Cítím to, ale dá se s tím hrát. Nemyslím si, že když dostanu ránu, mohlo by se něco stát.“
Teď už tedy neriskujete, jak jste tvrdil před zápasem s Curychem?
„Nevím, tyhle věci moc neřeším. Já hokej strašně prožívám a dneska je potřeba každýho hráče v mužstvu. Měl jsem prostě pocit, že bych měl klukům pomoct.“
Hlavně ven ze série proher, že?
„Určitě. A jsem strašně rád, že se vyhrálo, když jsem nastoupil.“
Mohl jste výhru ozdobit i dvěma góly, které jste měl na hokejce. Jak to, že jste se ani jednou netrefil?
„To objetí brány jsem unáhlil. Měl jsem si ještě půl kroku počkat a dávat to do prázdné. Jenže já to chtěl lišácky zahrát o brusli gólmana. A on naopak vyzrál na mě. Takže to bylo hezký, ale k hovnu. (usměje se) Při druhé šanci jsem střílel z úhlu do prázdné, ale on tam strčil lapačku a já mu ji trefil. “
