Štajner: Brankář dělal kraviny

Jiří Štajner
Jiří Štajner•Zdroj: ČTK
Pavel Hartman
Češi v cizině
Začít diskusi (0)

Padesát tisíc diváků na vyprodaném stadionu v Hannoveru. Na ukazateli skóre 2:1 pro hosty z Hamburku. V tom vniká do jejich pokutového území domácí útočník Jiří Štajner (33). Penalta! Postižený ji sám proměňuje, vyrovnává na 2:2 a u fanoušků je za ještě většího boha, než byl dosud.

Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně

Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás

„Na ramenou mě ale domů neodnesli. I když je pro ně utkání s Hamburkem vůbec největší derby,“ říká o den později kultovní postava momentálně desátého celku bundesligy. A také s pěti góly šestý muž průběžné střelecké tabulky nejvyšší německé soutěže!

Vaše penalta se stala jedním z „nejpropíranějších“ momentů uplynulého bundesligového kola. Některá německá média souboj, po kterém ji sudí nařídil, shrnula takto: Štajner si pro pokutový kop došel. Jak byste inkriminovaný okamžik popsal vy?
„Hlavou jsem si to dal kolem Rincona, pak jsem mohl jít neříkám, že sám na bránu, protože by mě asi křižoval, ale určitě jsem mohl z deseti metrů v klidu střílet. Jenže on se mi postavil do cesty, chytl mě rukou kolem pasu a nepustil mě. Samozřejmě, že jsem to dal najevo tím, že mi šly nohy do vzduchu, ale kdyby mě nechytl, tak jsem byl ve stoprocentní šanci.“

Nikdo z Hamburku to však takhle nevzal. Kouč Labbadia se čílil tak, že byl vykázán na tribunu.
„Jenže oheň na střeše už byl dřív. Rozhodčí nejdřív nenechal výhodu pro nás, když jsme mohli jít do brejku. Tak jsme ho seřvali. A za minutu se téměř ta samá scéna opakovala na druhé straně. Zé Roberto byl faulován, ještě si ale stačil balon píchnout vpřed a běžel by z půlky sám na naší bránu. Sudí však nenechal výhodu a zarazil to. Labbadia i všichni kluci z Hamburku se mohli zbláznit. Moje penalta už všechno jen dokonala.

Štajner v bundeslize
SEZONA ZÁPASY GÓLY

2009/2010 12 5
2008/2009 27 8
2007/2008 26 6
2006/2007 34 3
2005/2006 33 6
2004/2005 31 6
2003/2004 16 3
2002/2003 32 4


Předtím, než jste ji rozehrál, jste se dlouze přetahoval s brankářem soupeře Rostem o postavení míče na bílém puntíku. Jak to vypadalo v reálu?
„Jednoduše. Postavil jsem si balon na puntík, on přišel, řekl mi, že ho mám moc vpředu a dal mi ho zpátky. Já jsem ho zase postavil tam, kde jsem ho měl. On mi ho zase dal zpátky. A tak dokola. No a když už jsem se potom rozbíhal, tak mě pro změnu zastavil rozhodčí a dal balon zpátky. Takhle nějak jsme se dohadovali. Byl na to čas, protože trvalo přes pět minut, než se penalta kopala. Chladily se vášně.“

Ve vašem případě nikoli. Alespoň o tom svědčí snímky z „dohadovacího řízení“ mezi vámi a brankářem Hamburku Rostem. Lze z nich vyčíst, že jste zvolil metodu klidného přesvědčování.
„Jo, já jsem byl v klidu.“

Zato Rost měl nervy na pochodu.
„Kopal do země, vyšlapával na penaltě do trávníku díry, stavěl tam hromádky z bahna a dělal podobné kraviny.“

A tak jste ho potrestal střelou do horního rohu brány. Nebylo to riskantní?
„Vůbec. Já to teď takhle kopu, když po tréninku zůstáváme na hřišti s gólmanem. Takže jsem to jen zopakoval v zápase. Brankář si pak může skočit, jak chce.“

Traduje se, že ten, na něhož je pokutový kop odpískán, by ho neměl jít sám zahrávat. Vy jste na tohle nekoukal. Byl jste od trenéra na penaltu určený?
„Určený jsem nebyl. Tady se to ani předem neurčuje Ale jak to říká Švanci (Petr Švancara - útočník Slovácka): Když jsem na place, tak to střílím já. (směje se) Ne, já jsem penalty v poslední době kopal a vyšlo to. Navíc se k míči vůbec nikdo nehrnul. Byla 88. minuta, stav 1:2, ještě to nebylo na bránu k našim fanoušků, prostě nervy.“

Vy jste je neměl?
„Ne, vůbec. Byl jsem od začátku přesvědčený, že to kopnu k tyči nahoru. Na Hamburk se mi ale daří. Hrál jsem proti němu třináctkrát a pětkrát jsem trefi l.“

Co na poslední gólový přírůstek říkali krajané v dresu soupeře - David Jarolím a David Rozehnal?
„S Rozym jsem se normálně bavil. Ale David byl tak naštvaný, že mi po zápase nepodal ani ruku.“

Zato fanoušci Hannoveru vás zbožňují. Prý natolik, že když se tým nedáno vracel z jednoho utkání, obklíčili autobus a nechtěli ho pustit dál, dokud z něj nevyleze Jiří Štajner. Sedí to?
„Bylo to trošku jinak. Stavěli jsme se na pumpě, kde zrovna zastavily i tři autobusy s našimi fanoušky. Víte, jak to je. Šli jsme si koupit zmrzlinu nebo co, oni skandovali. No a pak si sedli před autobus a začali zpívat, že dokud mě neuvidí, tak neodjedeme. Tak jsem musel jít dopředu k řidičovi, zamávat jim a oni se rozestoupili.“

Čím jste si získal jejich srdce?
„Nevím. Jsem tu dlouho, a tak nějak mě vzali. Možná i proto, jak hraju.“

A nyní i střílíte. V tomto ročníku bundesligy jste už zaznamenal pět gólů. Jedete na rekord?
„No, ještě nikdy jsem se v bundeslize v sezoně nepřehoupnul přes deset gólů, teď jsem po dvanácti kolech už na pěti. Je to slibné, protože za dobu, co jsem tady, nastupuji poprvé nebo podruhé v útoku, takže se víc dostanu před bránu, než když člověk hraje zkraje zálohy. Ale bude to těžké. Teď jedeme na Schalke, pak máme doma Bayern Mnichov a Leverkusen.“
Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů