Piták znovu trénuje. A těší se na zápas v Edenu
Poprvé v kariéře se na delší dobu ocitl ve stavu zraněných – od loňského dubna nemohl hrát kvůli přetrženým vazům v koleně. Na jarní část sezony se Karel Piták už připravuje s týmem, který je však chudší o jeho parťáka Patrika Ježka...
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Vracíte se po dlouhém zranění kolena. Jak jste na tom?
„Teď už se cítím opravdu dobře, stoprocentně fit. Všechno můžu dělat naplno, je to v pohodě. V pondělí jsme začali přípravu, zatím jsme měli jen testy. Vlastně příprava ani nebude moc dlouhá, bude to v klidu.“
Na podzim jste odehrál dva zápasy za béčko. Jak vám to šlo?
„Ano, koncem listopadu jsem byl zkusit, jak to vypadá, a koleno už docela drželo. Bude to dobré.“
Přetržené křížové vazy byly vaším prvním vážnějším zraněním. Nesl jste to těžce?
„Je pravda, že jsem nikdy nic tak vážného neměl. Nebylo to jednoduché, ale bohužel to k fotbalu patří. Po chvíli jsem to bral, jak to je. Nebál jsem se toho, přetržený křížový vaz mělo plno hráčů, a v pohodě se vrátili.“
Jak probíhala vaše rehabilitace?
„První měsíc jsem jenom jezdil na stadion a rozhýbával jsem to. Další měsíce jsem trávil na tréninkovém centru kousek za Salcburkem. Tam to bylo jen posilování, běhání a jízda na kole. Moc zábavné to nebylo, ale muselo to být.“
Podepsalo se na vašem zranění to, že Salcburk hraje na umělé trávě?
„Nevím, těžko říct. Možná trochu jo, ale říkali, že v létě by to mohli měnit na normální trávu, to by bylo super. Občas v klubu nějaké problémy se zraněními máme, ale řekl bych, že to je podobné jako u klubů, které na umělce nehrají.“
Krátce před zraněním jste prodloužil v Salcburku smlouvu. Spadl vám kámen ze srdce?
„Bylo to asi čtrnáct dní před tím. Ale myslím, že jelikož už probíhala jednání, smlouvu by se mnou prodloužili tak jako tak. Bylo to docela dobré, v létě končily smlouvy asi devíti hráčům, a klub je prodloužil jen se třemi. Vypadá to, že se mnou počítají.“
Na podzim se Salcburku hodně dařilo. Budete mít o to těžší dostat se zpátky do sestavy?
„Určitě. Vyhráli jsme všech šest zápasů v Evropské lize, je jasné, že to nebude nic jednoduchého. Ale ničeho se nebojím. Mám něco za sebou, nemám proč mít strach.“
Jak vám bylo, když jste třeba zápas s Laziem Řím sledoval jen z tribuny?
„Nic příjemného, jasné, že bych radši byl na hřišti. Třeba se tam dostanu už v únoru, když jsme postoupili do vyřazovací fáze.“
Vloni v létě přišel do Salcburku trenér Huub Stevens. Jak se zajímal o vaši rekonvalescenci?
„Ano, říkal, ať jsem v klidu, dával mi čas, až budu stoprocentně v pořádku. Bylo dobré, že na mě nespěchal, teď jsem aspoň úplně zdravý a připravený zase hrát.“
Nedávno jste přišel o parťáka, Patrika Ježka. Byl jste překvapený, že ho klub uvolnil?
„Bylo to překvápko. Patrik tady první čtyři roky skoro pořád hrál v základu, tenhle trenér ale vsadil na jiné. Teď Patrikovi řekli, že chtějí dát šanci dvěma, třem mladším hráčům, takže to vyřešili takhle.“
Přitom právě Patrik Ježek rozhodl o vašem postupu z druhého předkola Ligy mistrů...
„No právě – dal nejdůležitější gól celé sezony, i když pak toho tolik nenahrál. Nebylo to pro něj jednoduché, ale bohužel... Život jde dál, člověk s tím nic nenadělá.“
V únoru si zahrajete přípravu proti Slavii. Jak se těšíte?
„No, v Edenu jsem ještě nehrál, bude to zajímavý návrat. Moc hráčů z mé doby tam už nezbylo, akorát trenér a asi tři nebo čtyři další. Třeba David Hubáček. Naposledy jsem je viděl, když hráli v létě přípravu s Hradcem Králové v Chlumci nad Cidlinou. Tam jsem se byl podívat.“
