Mazuch: Čeká mě audience u krále

„Hrozně si to užívám, je to můj první titul v seniorském týmu,“ říká jednadvacetiletý fotbalista v rozhovoru pro Sport.

Ve své kariéře sbíral úspěchy zatím jen v mládežnických reprezentacích. Před třemi lety zažil například stříbrné tažení „dvacítek“ mistrovstvím světa v Kanadě. Teď přidal první mistrovský titul. Jako odměnu podepíše příští týden novou čtyřletou smlouvu a definitivně se vyváže z nepovedeného angažmá v italské Fiorentině.

Už utichly mistrovské oslavy?
„V úterý odpoledne jsme měli první trénink. Takže oslavy už nejsou tak intenzivní jako v pondělí, kdy jsme měli volno. Navíc teď o víkendu normálně pokračuje belgická liga, takže se to nesmí přehánět.“

Prý ale byly pořádně bouřlivé, je to pravda?
(usměje se) „Už po zápase nám na velkém parkovišti v Bruselu připravili velké pódium, čekalo tam na nás asi dvacet tisíc lidí. Já jsem ještě žádné mistrovské oslavy nezažil, takže to pro mě byl obrovský zážitek. Užíval jsem si to.“

Poslední krůček jste udělali na hřišti velkého rivala z Brugg...
„To je tady největší derby, asi jako u nás Sparty se Slavií. Domácí den před utkáním tvrdili do novin, že je naprosto nemožný, aby Anderlecht na jejich stadionu slavil titul. Prý jen přes jejich mrtvoly. Pro naše fanoušky to samozřejmě byla o to větší radost.“

Byl zápas hodně vyhecovaný?
„Stadion pro pětadvacet tisíc lidí byl plný. Od nás tam přijely asi čtyři tisícovky. Domácí museli vyhrát, aby měli alespoň teoretickou naději. My do zápasu šli naopak naprosto klidní. Přeci jen jsme měli jedenáctibodový náskok.“

Už jste přemýšlel nad tím, co si objednáte v nejdražší restauraci v Bruselu, kam vás pozval její majitel?
„Ještě nevím. (směje se) Nikdy jsem tam nebyl, ale kluci říkali, že je fakt parádní. Myslím, že se to domlouvá na příští týden.“

Jako desert podepíšete novou čtyřletou smlouvu?
„Příští týden přijedou mí manažeři a mělo by se to oficiálně podepsat.“

Je pravda, že vás čeká audience u královské rodiny?
„Jo, kluci už to v kabině říkali. Ale přesné datum ještě neznáme, spíš to bude někdy před dovolenou.“

Přestup z Itálie do Anderlechtu si tedy pochvalujete?
„Určitě. Odehrál jsem tady většinu zápasů, myslím, že kolem čtyřiceti za sezonu. Odehrál jsem všechno v Evropské lize, třeba proti Hamburku, Atlétiku Madrid nebo Ajaxu. To byly těžké zápasy a nemám si na co stěžovat. V Itálii jsem dva roky neodehrál prakticky nic, tady je to naopak, jsem hodně spokojený.“

Nastupujete na stoperu, přesto jste se hned čtyřikrát zapsal mezi střelce. Který gól byl nejhezčí?
„Třeba minulý týden proti Kortrijku, dal jsem gól a vyhráli jsme jedna nula. Dá se říct, že to byl zlomový zápas tady v tom play off . Bruggy prohrály a odskočili jsme na jedenáct bodů. Tohoto gólu si asi vážím nejvíc. Byl asi nejdůležitější z těch čtyřech.“

Je těžké najít motivaci ve zbývajících zápasech?
„To zase ne. Za tyhle zápasy máme ještě nějaké prémie, přistoupíme k nim naprosto normálně. Anderlecht je tady největší klub, takže si nemůžeme dovolit prohrávat. Je jedno, jestli máme titul, nebo ne. Kvůli fanouškům musíme hrát naplno. Určitě se na to nějak nevyflákneme.“