Strašil Barcelonu, bály se ho Benfika Lisabon, Dynamo Kyjev, Olympique Marseille. Sparťanský záložník Lumír Mistr na začátku 90. let minulého století proháněl ve vznikající Lize mistrů nejlepší týmy Evropy. Nyní na fotbal nechodí, lebedí si doma u televize.
Bývalá modla sparťanských fanoušků Lumír Mistr přezdívaný Máňa opět reprezentuje. Za výběr nad 35 let nastoupil proti Irsku a podílel se na výhře 3:0. „Je to paráda opět slyšet státní hymnu,“ říká záložník, jehož vysoustruhovaná postava odešla s koncem aktivní kariéry.
Jako chlap otázku unesete, zvláště s vaší postavou. Kolik kilogramů máte navíc?
„Už to jde. Ještě před několika měsíci jsem měl 115 kilo, možná 117. To už bylo dost. Teď mám jenom 101 a ještě chci nějaké sundat.“
Takže docent?
„Samozřejmě. Míval jsem 95, to bylo ideální. Pak jsem dost nabral, ještě mám nějakých šest kilo navíc. Pomalu to budu dávat dolů, takže docent bude. Musí. To mohu slíbit.“
Ve fotbalovém prostředí nejste moc vídán. Opravdu se v něm nepohybujete?
„Vůbec nic s ním nemám společného. Nikoho netrénuju, na ligu a další zápasy nechodím. Mám od Sparty permanentku, to není problém, ale nechce se mi. Před nějakou dobou jsem byl jednou, s mladší dcerou, chtěla vidět, jaké to na Letné je. Ale to je všechno. To jsou dobré dva roky, bylo jí patnáct.“
Nechybí vám to?
„Ani ne, mám svůj život, svoje starosti. Ale fotbal sleduju. Dívám se ovšem doma na televizi, to je pro mě lepší. Pěkně v teple, ne se klepat na stadionu zimou. Navíc mi to zopakujou. Láká mě především Liga mistrů, Barcelona, Real a tak.“
Občas při ní probliknou sestřihy ze slavných zápasů minulosti a v rudém dresu se objeví borec Lumír Mistr? Jak je vám v té chvíli? Potěšení, nebo povzdechnutí, že je všechno pryč?
„Beru to naprosto normálně, ono to ani jinak nejde. Podívám se velice rád, určitě. Žádná nostalgie v tom však není. Nikoho ani moc nezajímá, že jsem kdysi hrál. Život jde dál. Dělám šest let ostrahu v Radotíně v areálu firmy Brudra, která vyrábí pracovní oděvy. A jsem spokojený, mám to kousek od baráku. Někdo mě sem tam pozná, párkrát se stalo, že někdo přijel a ptal se vy jste pan Mistr? Ne, odpověděl jsem, já to tady nešéfuju, mistr nejsem. Nashledanou (smích).“;
Ozve se aspoň některý z bývalých spoluhráčů?
„Zavolám si s Martinem Frýdkem, Petrem Koubou. Chodím si občas zakopat za starou gardu Sparty, kde se potkávám s Vencou Budkou, Jirkou Novotným a dalšími. Letos jsem byl skoro každém zápase. Tedy když to dovolí nohy. Bolí obě, ale dá se to vydržet. Aspoň se člověk proběhne a také musím shodit, když jsem si to slíbil.“
Znovu jste začal reprezentovat Českou republiku v týmu nad 35 let. Znamená to pro vás něco?
„Paráda. Nádhera. Je to velice příjemné slyšet státní hymnu. Volal mi nový trenér Honza Berger, který mě zve i na jiné zápasy. Musím se hýbat. Abych byl ten docent.“
