AKTUALIZOVÁNO – Kdysi válel Michal Bílek po boku Ivana Haška v reprezentaci i ve Spartě na hřišti, teď se vedle něj posadí na lavičku národního týmu. Jaký to ale vlastně je trenér? Určitě plný rozporů - ať už v povaze, nebo ve vystupování.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Jako hráči bez sebe nedali ani ránu. Větší kamarády byste v kabině Sparty nenašli. Nyní se budou vídat opět téměř denně. Coby reprezentační trenéři.
„Míša má vítěznou povahu a je úspěšný trenér,“ říká první.

„S Ivanem jsem stejná krevní skupina,“ kontruje druhý. Ivan Hašek a Michal Bílek aneb já na bráchu, brácha na mě. Na hřišti tohle spojení klapalo. Ale bude tomu tak i na reprezentační lavičce?
Veřejnost je ostražitá. Zatímco Hašek si i na trenérském poli vybudoval u fanoušků pozici hvězdy, která se může zaštítit angažmá v respektované francouzské lize, Bílek v nové „branži“ ještě díru do světa neudělal.
SLIBNÝ ZAČÁTEK
Začal slibně. S mládežnickou reprezentací do devatenácti let získal společně s kolegou Jiřím Plíškem bronz na evropském šampionátu. Poté zachránil vesničku Blšany od druholigové potopy. Jenže v první velké trenérské zkoušce obstál jen na půl. Spartu dovedl v první sezoně k domácímu double, ovšem o rok později pod tlakem špatných výsledků i hry oznámil, že po konci fotbalového ročníku u týmu končí.
„Zkolabovali jsme v nejméně vhodnou dobu,“ objasnil Bílek. V tiskovém sále to tenkrát zašumělo.
Ne kvůli rezignaci, ta až tak překvapivá nebyla. Mužstvo zažilo totální krach v Poháru UEFA a v lize po dvou domácích porážkách v řadě s Brnem a s Ostravou ztratilo šanci na obhajobu mistrovského titulu.
Všechny však zaskočil způsob provedení. Vždyť před Spartou bylo ještě finále Poháru ČMFS a poslední ligové kolo. Kouč na to nehleděl a v předstihu ohlásil, že po těchto utkáních vyklidí svoji letenskou kancelář. Reakce klubového vedení? Okamžitý vyhazov!
Kruté? Ne, logické. Kdo by nechal vést důležité zápasy chlapíka na odchodu.
Řád, disciplína, profesionalita, to razil Bílek při nástupu do Sparty. Nakonec se zachoval sám neprofesionálně. Možná byste to do něj neřekli, ale protiklady nejsou v jeho případě neobvyklé. Navenek vypadá seriózně, klidně a budí dojem hodného strýčka, kterého nic nerozhází.
„Je velký pohodář,“ poznamenal Lukáš Přibyl, tiskový mluvčí Sparty z Bílkovy éry. „I ve stresových situacích se snažil atmosféru v kabině odlehčit. Prostě super chlap,“ dodal.
„Uměl si získat tým, dokázal nám vnuknout vítěznou myšlenku,“ připojil se záložník Pavel Horváth.
Jenže pod pohodovou Bílkovou skořápkou to občas velmi bublá. Hlavně když se spojí nezdary na hřišti s mediálním tlakem. Tohle se třeba skloubilo v utkání v Teplicích v září 2007. Obraz ledově klidného muže se v závěru utkání změnil v podobu šílence.
Rozzuřený trenér nakopl v nepřerušené hře míč, nadával rozhodčímu, který ho vykázal na tribunu.
Svým chováním možná ještě více podpálil temperament bouřliváka Tomáše Řepky, jenž inzultoval i televizního kameramana. Po zápase o extempore nechtěl vůbec diskutovat.
NA KORDY S KŘETÍNSKÝM
„Nevím, jestli mi dobře rozumíte, ale potřetí říkám, že se k závěru zápasu nebudu vyjadřovat,“ obořil se na novináře.
O to paradoxněji v tu chvíli zněla věta, kterou dříve pronesl právě na adresu „nezkrotných živlů“ typu Řepky nebo záložníka Martina Abrahama. „Vůbec se nebojím toho, že by měly přijít problémy.“
Bílek živil svými výroky sparťanské sebevědomí a stavovskou čest. Jenže v evropských pohárech se jeho tým krčil. Po vyřazení Sparty v předkole Ligy mistrů s Arsenalem dal tehdejší sportovní ředitel klubu Plíšek na papír nedostatky, které dělí letenské mužstvo od špičkové Evropy, a předložil to sparťanskému bossovi Danielu Křetínskému.
Ten nařídil kouči, aby vypracoval koncept, v němž by byl zkonkretizován systém a způsob hry a také role jednotlivých hráčů. „Kuchařka“ se pak stala jablkem sváru mezi Bílkem a Křetínským. Ten nelibě nesl, když se od ní kouč odklonil.
„A Bílek mu to pak dělal i natruc,“ spekulovalo se ve fotbalových kuloárech.
Každopádně Sparta v základní skupině Poháru UEFA „zametala“, skončila na předposledním místě.
Bílek to sváděl na nedostatek štěstí, neboť před úvodním utkáním s Curychem, které Letenští prohráli 1:2, polovina týmu bojovala s virózou. „Pokud zhodnotíme všechna pohárová vystoupení, tak současný kádr mohl odehrát lepší utkání,“ kontroval Křetínský.
A tak se Bílek přes Ružomberok vydal k reprezentačnímu A-týmu. Vyslyšel volání kamaráda.


























