Jan Jaroch
26. června 2016 • 04:30

Štěpánek o Wimbledonu, své lásce: Když i prezident skandoval jeho jméno

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ač nikdy nad hlavu nezvedl žádný z wimbledonských pohárů, dostalo se mu zacházení hodného šampionů. All England Club udělil jednohlasně sedmatřicetiletému milovníku trávy Radku Štěpánkovi divokou kartu a ten si počtrnácté splní klukovský sen. Zase bude součástí největšího tenisového turnaje planety, k němuž chová posvátnou úctu.



Měl mizernou náladu, právě se srbským parťákem Nenadem Zimonjičem prošvihl deblový zápas v Halle 17:19 v supertiebreaku. Když ale otevřel počítač, srdce mu poskočilo. V e-mailové schránce našel vzkaz: Tady Philip Brook, ozvěte se. Zpráva od prezidenta All England Clubu Radku Štěpánkovi rozjasnila den. A také přinesla minimálně 30 000 liber, tedy milion korun.

Volná karta do hlavní soutěže Wimbledonu je pořádné vyznamenání. Dojala vás?
„Hlavně mi ohromně zvedla náladu po prohraném deblu. Beru ji jako ocenění za výkony, co předvádím. Vtipné bylo, že se mě prezident klubu ptal, jestli ji přijmu.“

Asi jste se neupejpal, co?
„Vyrazil jsem ze sebe, že ji přijímám všema dvaceti a ne jen deseti. A hrozně moc si té karty vážím. Prezident mi řekl, že se o mé kartě v komisi ani nedebatovalo, prý jsem měl stoprocentní podporu. To mě moc potěšilo. Ale beru ji i jako zodpovědnost, že musím předvést to nejlepší a zase lidi tenisem bavit.“

Jak dobře se vlastně znáte s lidmi z All England Clubu a jeho prezidentem Philipem Brookem?
„Znám je léta, ale blíž jsme se k sobě dostali před dvěma roky po tom velkém zápase s  Djokovičem . Tehdy jsem zažil výjimečný moment. Když jsem prohrál a odcházel z kurtu, přišel za mnou šatnář, že mi pomůže s taškami. Říkám: To je v pohodě, odnesu si je sám. A on na to: Věř mi, já ti je vezmu. Když jsme vešli do vnitřku centrkurtu, byli tam nastoupení členové klubu a na konci koridoru stál Philip Brook. Všichni skandovali mé jméno. Měl jsem chvíli pocit, že mi chybí už jen pohár. Jinak to bylo, jak kdybych Wimbledon vyhrál. Philip Brook mi říkal, že už dlouho se takhle tenisem nebavil, složil mi velkou poklonu. Ukázali respekt k tomu, co jsem předváděl. To mi k letošní kartě hodně pomohlo, stejně jako poslední výsledky a předváděná hra.“

Každý rok opakujete, že máte husí kůži, když projdete branou do All England Clubu. Mladí dnes travnatý tenis moc nemilují, vy jste našel zalíbení ve Wimbledonu hned od počátku?
„Já Wimbledon miloval od začátku, protože mi tenis na trávě sedí a co se týče významu i historie, je prostě Wimbledon nejvíc. Vždycky jsem k němu měl největší vztah a mám ho dodneška. Když někdo nechce hrát Wimbledon, tak je to urážka tenisu. To je, jako kdybyste nechtěli hrát fotbalové finále ve Wembley nebo se nechtěli jít pomodlit do Vatikánu.“

Vzpomenete si, kdy jste vlastně hrál Wimbledon vůbec poprvé?
„V roce 1995 mezi juniory. Prohrál jsem tehdy zápas o čtvrtfinále s Željkem Krajanem (například bývalý kouč Dinary Safinové, dnes vede Polonu Hercogovou). Pamatuji se, že jsem servíroval do zápasu. Vím, že se tehdy na ten můj zápas přišel podívat pan Kodeš, což pro mě bylo velký vidět v hledišti bývalého vítěze.“

Celý rozhovor s Radkem Štěpánkem čtěte v Nedělním Sportu, ve kterém najdete speciální přílohu k Wimbledonu!

Elektronickou verzi Sportu čtěte ZDE »

Radek Štěpánek s Petrem Čechem ve slavném Wimbledonu, kde už v pondělí vypukne třetí grandslam roku
Radek Štěpánek s Petrem Čechem ve slavném Wimbledonu, kde už v pondělí vypukne třetí grandslam roku

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud