Spokojený Berdych po losu Turnaje mistrů: Tuhle skupinu jsem chtěl

Světová jednička, domácí miláček a bojovník, s nímž má negativní bilanci 2:5? Zní to strašidelně, a přitom je to los, který Tomáši Berdychovi pro příští týden pasuje na míru.

„Moje ideální představa je Djokovič, Murray, já a Ferrer. Ale to bych toho chtěl asi moc,“ rozesmál se Berdych, když odpovídal na otázku, na jaké soupeře by si přál ve skupině na Turnaji mistrů narazit. Bylo krátce před losováním. Ještě než nasedl do letadla, bylo jasné, že tip mu vyšel. Dnes už bude sedmý hráč světa v Londýně trénovat.

Přání vám vyšlo, můžete tedy začít svoji misi spokojen.
„Rozhodně ano. Přestože je konec sezony, sil a chuti do zbytku sezony mám pořád spoustu. Turnaj mistrů je skvělou motivací a zakončením roku. V porovnání s loňskem je pocit na dvorci úplně jiný, lepší. Tehdy se mi taky na konci roku nedařilo podle představ. Letos mám zkušenosti navíc, budu bojovat a pokusím se přidat vítězství navíc. (vloni Berdych vyhrál v Londýně nad Roddickem, další dva zápasy prohrál a nepostoupil, pozn. red.) Projít ze skupiny dál by bylo krásné.“

Proč jste si přál právě tuhle skupinu?
„Ferrer má vyrovnané výsledky, ale halař to není, líp se cítí na antuce nebo na betonu venku. Djokovič, buďme k sobě upřímní, roli může sehrát na konci sezony i zdraví a on musel nedávno vzdát, stejně jako Fish. Jednoho z nich jsem si říkal, že by nebylo na škodu dostat. Přestože na Turnaji mistrů udělá každý hráč to nejlepší, aby nastoupil, je to otázka zdraví. Dál jsem si hlavně nepřál Rogera Federera, který je vynikající, hraje jako za starých časů. Z toho jsem vycházel.“

Skvělý odhad. Na co se cítíte dál?
„Hlavně myslím na první zápas. Nikdy nepředbíhám, neřeším dopředu kalkulace. Hraje se sice formou skupiny, takže tři zápasy jsou dané, ale jedu tam stejně jako na každý jiný turnaj. Přijde první zápas, první těžký hráč a bylo by krásné otevřít to celé výhrou. Dodalo by mi to sebevědomí, celé by se to víc otevřelo, ostatní naopak dostalo pod tlak.“

Pomáhá vám, že jedete na Turnaj mistrů už podruhé?
„V závěru roku, i když nebylo moc dlouho dopředu jasné, jestli se do Londýna určitě dostanu, mi zkušenosti z loňska pomohly. Letos jsem měl situaci víc zažitou, zvládl jsem to lépe a doufám, že se mi to podaří zúročit.“

Třeba v navyknutí na nezvykle nasvícený kurt, připomínající divadelní scénu?
„O tom všichni mluvili už vloni, že to je jako by byl člověk v ringu, že není nic kolem vidět. Já jsem si tam zvykl hodně rychle, přestože vizuální stránka je jiná. Už v prvním zápase jsem cítil, že to není nic, co by mi vadilo nebo rozptylovalo. Stejné to čekám i letos, a to nejen u sebe, ale taky u kluků, kteří tam pojedou poprvé.“

Na co jste se v tréninku zaměřil?
„Na dobrý pocit na kurtu. Zatrénoval jsem si, abych znovu chytil raketu, od středy si budu zvykat už tam. Není to o tom, že by člověk něco naháněl, důležitá bude chuť do hry, motivace. Tu mám.“

I třeba díky nedávnému triumfu Petry Kvitové na Turnaji mistryň? Motivuje vás to?
„Nemyslím si, že bych hledal motivaci ve výsledcích někoho jiného. Nemám problém s vlastními cíli, s programem a tím, co chci dokázat, na co jsem připravený. Sledovat moc okolí by nebylo správné. Vnímám, jak se Petře daří, ale že bych z toho vycházel, to ne.“

Přesto, na svůj vrchol cestujete lehce v jejím stínu...
„Troufám si říct, že to je moje malá výhoda. Proč tuto pozici nepřenechat někomu jinému? Petra se s tím pere hodně statečně a dobře, já díky tomu dostávám víc klidu a prostoru pro svůj tenis. Je hlavně dobře, že nás je víc na vysokých pozicích a pereme se o takové úspěchy. Nejedná se o nějaké malé dílčí turnaje.“

Co říkáte svému novému talismanu, zlatému čtyřlístku od manažera Miroslava Černoška? Jste pověrčivý?
„Nevozím jich s sebou celou tašku, ale nějaké mám. V určitých věcech jsem pověrčivý, dělám svoje rituály před zápasy a něco mám taky ve dnech volna, nebo ve dnech před začátkem. Nechám si pro sebe, co to je, co jsou to za věci, taky nemusí být všechno známo. Prozradím, že se to třeba váže k turnaji, který se povedl, to si pak člověk rád udrží. Teď mám další talisman. Hlavně, jak se říká, štěstí přeje připraveným.“

Bude vám svojí kapacitou stačit lóže pro hosty?
„S tím nebude problém. Blízkých je pořád stejný počet, to se nezvyšuje. Zájem by asi byl větší než normálně, ale tyto věci já si pečlivě hlídám. Mám lidi, co za mnou stojí celý rok, a ti do lóže patří. Rodiče se mnou budou celou dobu. Abych si tam vezl dvacet lidí, co jsem letos potkal, to ne.“

Berete Turnaj mistrů jako bonbonek za úspěšnou sezonou?
„Úspěšná byla, ale může být ještě víc. (úsměv) Hlavně byla jiná. Ta loňská byla o třech velkých výsledcích, ale chyběl jí vrchol v podobě turnajového vítězství. Pak tam bylo hodně lehčích proher. Mně se daří udržet pozici, což je těžší než se někam dostat, třebaže výsledky jsou poskládané jinak. Byla tam strašná spousta čtvrtfinále, semifinále, pak se podařilo dodat vítězství na turnaji v Pekingu, i to je plus. Je to další sezona zakončená nejen v desítce, ale i mezi osmi nejlepšími. S letoškem jsem spokojenější.“

Vyplývá to i z větší vyrovnanosti výsledků? Že to není nahoru dolů, ale hezká rovinka?
„Jo, naštěstí ta rovinka nebyla úplně po zemi. (smích) Musel jsem napřed někam vyjet a prvopočáteční kopec byl poměrně vysoký, než to najelo na rovinku a drželo se to na ní. Až na dvě první kola, která jsem nezvládl, a z toho to nejhorší bylo v Paříži, což jsem naštěstí dokázal rychle hodit za hlavu. Podzim byl zase lepší. Zápasy s Federerem v Cincinnati nebo teď s Murraym, to jsou momenty, kterých si hodně vážím.“