Sjezdaři chystají protesty. Změny rozměru lyží jsou brutální, říká Bank

Americká sjezdařka Lindsey Vonnová měla problémy kvůli tomu, že chtěla závodit na mužských lyžích. Prý je to pro ni příliš nebezpečné. Od příštího roku by však měla mít delší „prkýnka“ automaticky dle pravidel. U všech lyží kromě slalomek se totiž mají měnit některé rozměry – u těch na sjezd a super-G délka, u obřaček však zásadně navíc ještě rádius.

„Rádius je poloměr zatáčky, kterou je lyže schopná vykrojit po hraně. Prodlouží se,“ vysvětluje Filip Trejbal. Přitom na techniku jízdy má vliv už droboučká změna. „Takže to třeba nepůjde jinak než šoupat jako za starých časů. Jízda už nebude tak čistá, ztratí na divácké kvalitě,“ dodává.

VIDEO: Jak se jezdilo za časů Ingemara Stenmarka



Američan Ted Ligety, velký protivník změn, se bouřil: „Na těchto lyžích nemáte šanci zatočit jinak než po velkém skluzu a kroku.“ Místo aby využíval své techniky, možná se bude inspirovat spíš u záznamů jízd dávných hvězd.

„Je to jako návrat do 80. let. Bude to brutální změna,“ souhlasí Ondřej Bank. „Vznikají závodnické odbory, ještě to bude zajímavé. Ale my Češi nejsme vydrilovaní jako Rakušané, lyžujeme pocitem. Změna by pro nás mohla být plus.“

Úpravy, proti nimž podepsalo petici 41 z 50 nejlepších závodníků, chce Mezinárodní lyžařská federace FIS udělat kvůli tlaku na zvýšení bezpečnosti, jemuž čelí rok co rok.

„Potřebovali vykázat činnost, tak udělali expertní skupinu. Vymysleli tým bývalých závodníků, kteří jezdili jako předjezdci na Světových pohárech a měli na sobě různé přístroje,“ líčí trenér Tomáš Bank.

Ukázalo se, že zejména v obřím slalomu působí na nohy velké síly. „Vymysleli, že radikálně změní pravidla pro lyže. Rádius se změnil z 27 metrů na 40, což bylo strašné, lyže v tu chvíli byly vykrojené jako za Stenmarka. Vzbudilo to ohromnou vlnu nevole, tak to zmírnili na 35 metrů, ale stejně je to dost velká revoluce. Bude se muset změnit technika lyžování, rychlosti se sníží.“

VIDEO: Tento styl jízdy se může brzy stát minulostí



Jenže i když bezpečnostní záměr může být míněn dobře, nemusí mít dobré následky. Na nových lyžích se pojede pomaleji. „A tím pádem déle. Přitom druhá studie zase říká, že většina úrazů se stává v poslední čtvrtině trati. Nezohledňovali ostatní hlediska. Myslím si, že se zmenší síly, ale přibude pádů z únavy a zranění bez pádů,“ soudí Tomáš Bank.

Navíc i když se nemají měnit pravidla pro stavbu tratí, dá se čekat, že se postavení branek časem otevře tak, aby závodníci mohli jezdit rychleji. „Když budou lidi šoupat a bude to vypadat divně v televizi, stane se to. Tím se ničemu nepomůže,“ dodává Kryštof Krýzl. „Podle mě ani tak nerozhodují lyže jako tratě, stavba, preparace. To jsou daleko podstatnější věci.“

FIS si však díky své síle změny zřejmě prosadí, ředitel alpského úseku Günter Hujara bývá neoblomný. Přitom ani výrobci nejsou nadšení, a tak poslali na FIS dopis – neměli dost času na změny a studie podle jejich asociace nebyla dost rozsáhlá a navíc se zabývala jen změnami vybavení.

„Takhle to vypadá, že problém není v ničem jiném. Je to stejné, jako kdyby po závodnících formule 1 chtěli, aby používali stejná auta jako běžní lidé,“ uvedl pro New York Times generální sekretář asociace Jean-Pierre Morand.