SPORT MAGAZÍN - Rozsvítil fotbalovou ligu osmi nádhernými góly, a to je, prosím pěkně, záložník. Liberecký bombarďák Michal Breznaník je v hodnocení deníku Sport nejlepším hráčem soutěže. V rozhovoru pro Sport Magazín otevřeně přiznává, před čím se má nejvíc na pozoru.
„Musím být skromný, v klidu a nad věcí,“ hláskuje 25letá slovenská hvězda.
Ale co když začnete z této linie ujíždět? Máte někoho, kromě trenéra, kdo by vás vrátil na správnou cestu?
„Kdybych byl namyšlený, stoprocentně by mě vrátil do reality Honza Nezmar. Ten má v kabině velký vliv. Je to super člověk, který umí pomoci na hřišti i mimo ně. Myslím si ale, že v tomhle nemám problém. Spíš mám problém s agresivitou. V letní přípravě jsem soupeřům na hřišti oplácel, tak mě trenér musel krotit.“
Horkokrevnost jste zdědil?
„Ne, všichni v rodině jsou v klidu. Jen já jsem ta černá ovce. Ale ne, nejsem špatný. Mimo hřiště jsem v klidu, nic mě nevytočí. Ale když vidím ve fotbale křivdu, třeba neodpískaný faul, tak to ve mně vře a chci to vrátit. Udělal jsem to ve Slovanu Bratislava a dostal jsem červenou kartu. To je pro mě velké ponaučení.“
V přerušené hře jste drcnul čelem do protihráče, sudí vás poslal do sprchy. Stuttgart v přesilovce srovnal z 0:2 na 2:2 a Slovan přišel o téměř jistý postup v Evropské lize.
„Ležel jsem a zdálo se mi, že soupeř mi schválně šlápnul na záda. Tak jsem se prudce postavil a srazili jsme se čelem. On spadnul na zem a já? Červená! Z té standardky jsme hned dostali gól. To jsem prostě celý já. Vyletím, ale za vteřinu si už uvědomím: Aha, je zle.“
Podívejte se na Breznaníkův zkrat:
Vyslechl jste si tehdy v šatně hodně?
„Ještě jsem neslezl ani ze hřiště a už jsem dostal kartáč. Jakmile jsem se blížil ke střídačce, všichni na mě řvali. Sklopil jsem hlavu dolů a šel do šatny. Ale po zápase už mi nikdo nic neříkal. Ani nemusel, věděl jsem, že bude zle.“
Stala se pro vás tahle nepříjemná epizoda vážným mementem?
„Ano. Občas se na ten faul ze Stuttgartu podívám preventivně na internetu. Ale teď už dlouho ne. I když před očima to budu mít asi celý život.“
Nepomohl vám ke zklidnění psycholog?
„Ne. Až tak daleko to nezašlo. Stačilo, když jsem si v Liberci sednul s trenérem. Ten mi řekl: Brézo, tohle je špatně a pokud to nezměníš, bude tě to brzdit. Popřemýšlel jsem o sobě, před zápasem si řeknu: Je to v klidu, a zatím se držím.“
Připomíná mi to trošku anabázi Tomáše Řepky a jeho pověstných blikanců. Také se obhajuje tím, že nesnáší křivdu.
„Řepka, to je něco jiného. (usmívá se) Je starší, zkušenější, byl kapitánem a k rozhodčím si může víc dovolit. Možná to někdy přehnal, ale někdy to mužstvu pomohlo. Vyvinul tlak na sudí, na soupeře, vyhecoval spoluhráče. Není na tom nic špatného, jen se všechno musí dělat s mírou.“
Tohle je naopak Breznaníkova paráda: Fantastickými nůžkami na Spartě načal výhru Liberce 3:0:
Kompletní rozhovor v pátečním Sport Magazínu
|
Co také najdete uvnitř pátečního Sport Magazínu: - rozhovor: David Kotyza, trenér Petry Kvitové - příběh: Phil Kessel - uniklo z facebooku: Milan Petržela - komu fandí Jan Peterek - můj styl: Jan Koller - takhle to je: Roman Berbr - sportovní hračky: Messiho kopačky - auto: Škoda Citigo 1.0/55 kW
|
