Tenista Lendl prožil kruté dětství: Matka ho mlátila a přivazovala ke kůlu!
Konečně je tady! Kniha odkrývající nitro jednoho z nejlepších tenistů historie Ivana Lendla (54) přijde v nejbližších dnech i na český trh. Blesk z ní exkluzivně přináší ukázky, dnes o drsném dětství budoucího šampiona.
Vyhrál 94 turnajů včetně osmi grandslamů, 270 týdnů byl světovou jedničkou. Komu za to vděčí? Z knihy je to jasně patrné: přísnosti své matky Olgy (79)!
Olga byla přísná. Až fanaticky se do syna snažila nacpat studenou zeleninu. Byly doby, kdy se zdálo, že se Ivanův celý svět zaměřoval na talíř před ním plný nesnědeného hrášku a mrkve. Matka ho fackovala ostošest, jednou si při tom zničila hodinky. Od té doby si dávala pozor, aby neuhodila levou rukou, ale jen pravou. „Jestli nebudeš jíst, zavolám do zoologické zahrady, aby pro tebe poslali slona,“ strašila ho. Její syn se totiž bál slonů.
Často litoval, že je jedináček a matka se tak může vyřádit jen na něm. Dostával tresty za okousané nehty – za každý nehet jeden den bez tenisu. „Nevzpomínám si, že by mě matka někdy vzala do náručí nebo řekla: Mám tě ráda, Ivane.“
Jejich tréninky na kurtu byly očistcem. „Jeden z nás vždy skončil v slzách. Ona, protože jsem ji neposlechl, nebo já, protože mě zbila. Ale nemohu si na ni stěžovat. Měla těžký život. Byla na mě tvrdá? Samozřejmě byla. Ale možná právě tím mně pomáhala.“
Byl posedlý touhou matku porazit. Když se mu to ve čtrnácti podařilo, byl štěstím bez sebe. Naštvaná Olga ale prohlásila, že už s ním hrát nebude a ať si najde jiného trenéra...
I když se její syn dostal na vrchol, jeho matka ho často kritizovala. Nebo když neviděla utkání v televizi, chtěla od něho, aby jí o něm podrobně vyprávěl, i když šlo o bezvýznamnou exhibici. Když Lendl neměl náladu poslouchat další matčin monolog, podal telefon svému trenérovi, nebo odložil sluchátko na stolek ve svém hotelovém pokoji a pár minut si četl. Pak znovu telefon zvedl a řekl: „Myslím, že máš pravdu.“
Sběrač i rozhodčíV šesti letech sbíral míčky na národním mistrovství v Ostravě. „Byl jsem nejmladší sběrač míčků, jakého jsme kdy měli, a dělal jsem to dalších devět let, celý týden na každém mistrovství. Jste-li dobrý, pak na každý kurt stačí dva sběrači, ale je to hodně práce. Vracel jsem se domů naprosto mrtvý.“ Od patnácti do osmnácti byl rozhodčím. „Býval jsem celý den na kurtu, sledoval zápasy a začal chápat, proč někdo udělal to či ono. Získal jsem smysl pro strategii.“ |
