Nejtěžší chvíle Evy Samkové: Mrazivé detaily rozloučení s milovanou maminkou (†61)
Ta honosná barokní budova pro ni měla odmala nádech magičnosti, teď tam prožije ukrutná muka. Olympijská šampionka Eva Samková (27) řekne v augustiniánském klášteře doma ve Vrchlabí poslední sbohem své zesnulé mamince Ludmile (†61).
Možná si představovala, že se ve vrchlabském klášteře jednou bude vdávat, místo toho tam naposledy mává svým rodičům. Je to tak kruté, že tato snowboardová rošťanda s věčně namalovaným knírem už o ně ve svém mladém věku přišla – oba zemřeli na rakovinu.
Tatínek byl pro ni jako starší bráška. Její vzor. Říkala mu zásadně Romane a byla celá jako on. Divoká, spontánní, veselá... „Eva je po mně. Ze všeho má srandu a ničeho se nebojí. Je to kámoška,“ hlásal hrdý otec, který na kopcích zásadně svištěl na prkně. Lyže? Nikdy!
Jenže dlouhé roky bojoval se zhoubným nádorem na mozku. První zdravotní trable mu začaly, když bylo Evě pouhých devět let. A nemoc byla čím dál šílenější. „Přidala se k tomu epilepsie, která je původním jevem. Míval i dvacet záchvatů denně,“ vyprávěla jeho manželka Ludmila.
Samkův stav se zhoršil po operaci v roce 2017. Na chvíli mu otekl mozek, přestal mluvit. Před dvěma lety v lednu, jen pár týdnů před olympiádou v Jižní Koreji, kde jeho dcera získala bronzovou medaili, svůj srdnatý boj o život prohrál.
Minulou sobotu přišla Eva i o maminku Ludmilu, která byla z rodičů vždycky ta přísnější. „Jestli po ní někdo něco chtěl, když byla malá, tak jsem to byla já. Tatínek byl vždycky ten hodný,“ vyprávěla paní Lída, která krátké, ale o to vážnější chorobě nemohla vzdorovat.
Během soukromého obřadu, jehož termín není přesně znám, se s ní rozloučí nejen dcery Eva s Janou, ale také jejich babička z maminčiny strany Ludmila (90), která žije v Litoměřicích, kde svojí slavné vnučce u televize fandí. „Babička má slepice, a tak nemůže nikam jezdit. Vždycky 23. prosince k ní jezdíme na oběd,“ popisovala Samková.
Teď její milovanou babičku čeká ten nejtemnější výlet do brány Krkonoš, kde naposledy uctí památku vlastní dcery. Pro rodiče není většího utrpení...
