22°C
Před 160 lety se narodil Guth-Jarkovský: Zanechal po sobě tajemný balíček!
Byl v Sokole, ale necvičil. Zkoušel bruslení i jízdu na koni, jenže ani jedno mu nešlo. Přesto se stal Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861 – 1943) zakladatelem Českého olympijského výboru. Narodil se před 160 lety.
Na svět přišel v noci z 23. na 24. ledna a různé zdroje uvádějí obě data. Na hrobu má třiadvacátého ledna. Jiří byl plachý, nesmělý kluk, který po leknutí při pádu z žebříku koktal. Nikdy příliš nesportoval. Stal se učitelem, více než třicet let přednášel především matematiku a fyziku. A stanul jako první v čele českého olympijského hnutí, k čemuž vedla zajímavá cesta.
Osudová Francie
V roce 1891 se Guth vydal do Francie. Tam se přes přítele Drtinu setkal s Pierrem de Coubertinem (1863 – 1937), pozdějším zakladatelem Mezinárodního olympijského výboru. Ten Gutha vřele přivítal, neboť měl zafixováno, že co Čech, to sokol, a co sokol, to skvělý gymnasta. V té chvíli začala spolupráce a přátelství českého učitele a francouzského barona.
Chtěl Čecha
V roce 1894 založil Coubertin Mezinárodní olympijský výbor a Gutha jmenoval mezi první členy. „Chtěl tam mít také nějakého Čecha, ale neznal nikoho jiného než mě,“ říkával Guth, který 18. května 1899 v pražské restauraci U Černého koně založil Český olympijský výbor a stanul v jeho čele.
Ach, ty ženy
Guth i Coubertin považovali za úkol ženy, aby se starala o rodinu. Když byly Hry rozšířeny o ženské disciplíny, Čech neváhal drsně hodnotit: „Ach, ty bicyklistky! Nedovedou mne rozehřát pro krásu a ušlechtilost. Nejedna z těch dívek, valnou většinou přestárlých, ba starých – to zvláště pozoruji, že se tohoto sportu nechytá tvor žádný takový, jakému v žargonu říkáme hezká holka, a připadá mi, že tyto široké kalhoty a odhalované punčochy jsou posledním útočištěm a pokusem chytit na to nějakého hejla.“
Na hradě
Svůj stoleček a sesličku, jak s oblibou říkával, měl Guth i na Pražském hradě. Až do roku 1922 byl ceremoniářem a šéfem protokolu prezidenta republiky T. G. Masaryka. Byl také spisovatelem a překladatelem. Do dějin ale vstoupil především jako tvůrce norem chování. Zemřel 8. ledna 1943 krátce před svými 82. narozeninami.
Rozbalit v roce 2093
Přestože o jeho životě víme mnohé, podařilo se mu pro další generace zanechat tajemný balíček. „Budiž dáno po mé smrti do Národního muzea k mé pozůstalosti tam deponované, smí býti otevřeno až 150 let po mé smrti,“ přál si. Co obsahuje balíček, který v roce 1933 zapečetil Jiří Stanislav Guth-Jarkovský? Tajemství odhalí až v lednu 2093 naši potomci.
