8°C
Dcera slavných rodičů zářící na palubovce: Na jejich úspěchy se už zapomíná!
Válí v klubu, ze kterého její máma Romana (50) a táta Jiří (50) před lety udělali evropského giganta. Basketbalovým Žabinám se snaží vrátit zašlou slávu Eliška Hamzová (19).
Romana táhla brněnské Žabovřesky na palubovce jako rozehrávačka, Jiří v zákulisí coby manažer, který po 17 letech práce zběhl k biatlonu a nastartoval jeho český boom.
„Rodiče nás k žádnému konkrétnímu sportu nikdy nepřemlouvali. Na biatlon jsem hodně vysoká a na běžkách lyžovat moc neumím. Navíc na něj nejsou v Hnanicích na jihu Moravy, kde bydlíme, ideální podmínky,“ vysvětluje Eliška, nejstarší ze čtyř sourozenců, proč zvolila basketbal. „Táta si možná nějakou dobu myslel, že by mohla v biatlonu prorazit moje sestra, jenže také ji to táhlo vždy více k basketu,“ dodává.
Tím, kdo je častěji k vidění v hledišti haly Rosnička, je maminka. Táta Jiří totiž kvůli biatlonu kolikrát neví, kam dřív skočit. „Jeho kolegové tvrdí, že stav zápasů sleduje online na telefonu, a to i při poradách. Z mých úspěchů mají rodiče radost. Jsou na mě pyšní, i když u nás v rodině se to tak nebere, protože oba moc dobře vědí, že sportovní úspěch není v životě všechno,“ uvědomuje si studentka posledního ročníku sportovního gymnázia, která se chystá na vysokou školu. V Žabinách loni prodloužila smlouvu, přestože přišly nabídky i z jiných domácích týmů.
Úspěchu rodičů, kteří přivedli český basketbal až na evropský vrchol, si váží. „Jenže už se na to tady docela zapomíná. Některé basketbalistky mojí generace jsou si ještě vědomy slavné éry nejen brněnského ženského basketbalu, ale kdo na tom má jakou zásluhou, to už ví málokdo,“ mrzí Elišku, která nosí stejně jako její mamka na zádech desítku.
„To už od žákovských let. Jak jsem k ní ale přišla, to si už nepamatuji. Taky hraji na pozici rozehrávačky, přestože měřím 183 centimetrů a jsem tak o sedm centimetrů vyšší než máma,“ upřesňuje s tím, že se vytáhla až poté, co jí post kdysi svěřili. A to možná i proto, jakou má doma mentorku. „Maminka mi občas poradí, třeba jak a kam dát přihrávku, čehož si vážím. Občas utrousí nějakou tu poznámku i táta,“ říká Eliška Hamzová.
