Obávané prodloužení doby sucha nenastalo. Z mistrovství světa odjeli se dvěma bronzy a renomé, že Češi stále patří mezi země, které umí chybující velmoci tvrdě trestat. „Nemyslím, že bychom na tom byli špatně," hodnotil šéf biatlonového svazu Jiří Hamza. Těší ho ženský progres a Markétě Davidové dává čas. Naopak u mužů přemítá nad některými vylepšeními. Či větší sázkou na mládí.
Zažil úspěšné šampionáty i ty absolutně hladové. Letos se podařilo něco mezi tím. Dva bronzy hned na úvod (smíšená štafeta a sprint Lucie Charvátové ) a v závěru ještě boj o další ve štafetě žen dokázal nejen Jiřímu Hamzovi, že se s českými biatlonisty musí po minulém a prázdném MS v Ostersundu zase počítat. A to i přesto, že generace, která zařídila boom v Soči, pomalu vyklízí pole a na její posty se rve nová...
Jak hodnotíte uplynulé mistrovství světa? Se dvěma medailemi panuje spokojenost?
„Určitě. Jak jsme si před sezonou říkali, že jsme v bodě nula a jdeme do bodu jedna, tak si myslím, že jsme se do něj nakonec dodrápali. Samozřejmě že máme za sebou i řadu špatných výsledků, hlavně leden nebyl z naší strany v SP povedený, ale procházíme generační výměnou, která je nutná, a potěšily mě i výsledky na juniorském MS. V Anterselvě jsme na ně dokázali navázat.“
Říkáte, že jste v bodě jedna? Jaký bod je olympiáda v Pekingu v roce 2022?
„Deset.“
Tak to vám ještě zbývá hodně dlouhá cesta.
„Dlouhá je, ale podařilo se nám přivézt řadu medailí z posledních dvou juniorských šampionátů a je vidět, že naši sportovci jsou schopní se tam umisťovat v první desítce. To je základní předpoklad dobrého přechodu mezi dospělé. Nastává čas kluků, jako jsou třeba Víťa Hornig či Milan Žemlička. Uvidíme, jak to bude dál s Ondrou Moravcem , jestli bude chtít pokračovat.“
Prosím? On sám tvrdil, že sice další olympiádu už nedá, ale ne že by se loučil už po sezoně?
„Zatím bych to moc nerozebíral, ale v této fázi nevylučuju vůbec žádnou variantu. Sedneme si na to po sezoně a hlavním tématem bude jeho zdravotní stav. Kdyby totiž měl potřetí riskovat potíže s játry, to po něm ani nikdo nemůže chtít.“
Tomu rozumím.
„Na druhou stranu se začíná lehce naplňovat, co jsme si předsevzali. Samozřejmě že všichni chtějí vidět euforii á la Gabča, ale Makula (Markéta Davidová) k tomu taky dojde. Bylo by špatné na ni teď nějak víc tlačit. Potřebuje čas, aby dozrála. Je to teď krásně vidět na Marte Roiselandové, která měla v pětadvaceti letech problém dostat se do desítky, a teď je nejúspěšnější závodnicí šampionátu. Nemyslím si tedy, že by na tom byl český biatlon špatně.“
Co se vám tedy v budoucnu vybaví, až se jednou řekne: Anterselva 2020?
„Asi všem se vybaví, jak Lucka Charvátová doběhla třetí ve sprintu. Ale mně se také vrátí, že jsem ve čtvrtek ráno věřil v medaili v mix štafetě, a ona, aniž bychom to kdokoliv čekali, se fakt povedla. Myslím navíc, že i Evička Puskarčíková udělala na MS pokrok. Poté, co si po Vánocích prošla nachlazeními, ani jsem nečekal, že se budeme moci po špatném lednu takhle zvednout.“
Ženský tým udělal skutečně posun, vedle Markéty Davidové je už schopno vyskočit více jmen. Vyplácí se tak důvěra, kterou jste dali trenéru Egilu Gjellandovi?
„Tak já byl poslední, který by mu ji nechtěl dát. A jak jsem už říkal, nejsme fotbal, nebudeme odvolávat trenéry jak na běžícím pásu. Navíc je vždy třeba říct, koho případně za něj, což u nás není tak jednoduché. Šli jsme ale postupnými kroky nahoru, a pokud na té cestě ještě dva roky vydržíme, myslím, že můžeme být hodně vysoko.“
Dobře, ale teď se nabízí otázka, jak pozvednout mužský tým, který za odskočenými Francouzi a Nory opravdu viditelně zaostává.
„Bude to věc, nad kterou si budeme muset sednout a říct si, kudy vede cesta. Protože Francouzi se za dva roky úplně neskutečně zvedli. Uvidíme, nějaké kontakty máme, ale nechci nic předjímat. Problém u kluků byl, že se málokdy sešel jejich běh se střelbou. Našla by se řada závodů, kdy byli rychlí, ale nešlo jim to na střelnici. A naopak. Ondra Moravec měl na MS dobré výsledky, zato Bimbo ( Michal Krčmář ) asi od sebe očekával víc. Nelámal bych ale ani hůl nad kluky, jako je Adam Václavík . Ondra Moravec taky dlouho jezdil v SP čtyřicátá místa, ale pak se to zlomilo. Tito kluci běžecké předpoklady mají, pak je tam Víťa Hornig, jenž je zase výborný střelec. Teď už je asi třeba spíš poděkovat Bouškovi (končící Michal Šlesingr ) a dívat se dopředu. Věřím, že na něco přijdeme.“
Co jste vlastně myslel tím: Nějaké kontakty máme?
„Nechci to zatím specifikovat. Budeme se o tom bavit s Ondrou Rybářem i Zdeňkem Vítkem. Všichni se snažíme, abychom byli co nejlepší. Jsem rád, že se standard družstva oproti loňsku posunul výš, bohužel takový Křupas (Tomáš Krupčík), který mohl mít průlomovou sezonu, dostal boreliózu. Zdravotních potíží bylo teď hodně, ale na to se nemá cenu vymlouvat. V rámci možností jsme se s tím snažili porvat a na víc to v této fázi nestačilo.“
Trenér Zdeněk Vítek má u týmu dvouletou smlouvu s aktuální opcí na další dva roky. Předpokládám, že u Egila Gjellanda nic takového není.
„Ten má čtyřletou smlouvu a já nad tím vůbec nepřemýšlím. Samozřejmě, budeme uvažovat nad tím, co vylepšit u obou týmů. Myslím, že holkám ten norský styl sedl, ale je vůbec otázka, zda by na něco takové byl ještě čas u chlapů. Tam si myslím, že už je pozdě něco dva roky před olympiádou měnit. Věřím však, že na něco s Ondrou Rybářem přijdeme.“
Na co například?
„Tak třeba vidíme, že u Francouzů působí bývalý mistr světa na běžkách (Vincent Vittoz), to by mohlo mít nějaký význam. Ale zatím nic moc nevím.“
A plánujete přistoupit i k vylepšení lékařského zázemí? Na to by se asi měly najít peníze, ne?
„To není až taková otázka peněz. Nejsme super bohatý svaz, ale nejsme ani chudí. A jestli vyřešíme doktora nedoktora… určitě to vyřešíme. Uvidíme, jakou podporu bude mít biatlon i v budoucnu v rámci České republiky, protože nikdo z nás neví, co bude s nástupem Národní sportovní agentury. Pokud bude dodrženo, co říkají, že bude na všechno dost peněz, není se čeho obávat.“
Co se týče televizní sledovanosti, jak je na tom biatlon? Máte již nějaká čísla třeba z lednového SP nebo teď z MS?
„V lednu to bylo kolem pěti set tisíc. Na jednu stranu si nemůžeme myslet, že fanoušci nebudou nadávat, když se nám nedaří. V době, kdy jsme byli nahoře, jsem vždy říkal, že se musíme připravit na to, kdy budeme i dole, a brát to s pokorou. Nicméně není ani snadné pro závodníky snášet různé výlevy na internetu. V takové už ale žijeme době a je třeba se s tím vyrovnat.“
A když se vrátíme k sledovanosti z MS?
„Myslím, že průměrná sledovanost bude přes 700 tisíc, což se vracíme historicky na druhé místo, jen pod Hochfilzen 2017. Jsme na správné cestě. Navíc se teď podařilo uzavřít smlouvu, že televize bude biatlon vysílat minimálně do roku 2026 s opcí do 2030. To je pro biatlon velký support a náš úkol nyní je, aby byli závodníci úspěšní a sledovanost neklesala. Co by za to, myslím, daly další sporty včetně hokeje, kdyby měly takovou sledovanost.“
Jak myslíte, že se bude dál řešit ruská dopingová kauza, jejíž stín se přenesl i teď do Anterselvy?
„Myslím, že už by to mělo skončit. Já jsem byl první, který se kvůli ruskému dopingu ozval, ale teď už bych řekl, že to ničemu neprospívá. Musíme zkrátka počkat na rozhodnutí CAS, který se vyjádří, k tomu se pak musí nějak postavit olympijský výbor a následně všechny federace. Když ale máme za každé MS dvě aféry podobného typu, není to dobré pro světový biatlon.“
Na nešťastná načasování některých výstupů si stěžoval na MS i Martin Fourcade.
„Ano, i když nám ta čísla neuvěřitelně rostou, myslím, že MS má být oslava sportu. A ne, že tady řešíme kauzy všeho druhu. Jednu na začátku (Slepcovová, Usťugov), druhou na konci (razie u Alexandra Loginova)… to určitě není ideální. Přijde mi, že dnes se policejní zátahy dělají demonstrativně ve všech státech, všude u toho asistují stovky kamer a pak jsou z toho nějaké závěry. Pro mě je podstatné, jaký bude závěr toho příběhu.“
Tudíž?
„Měli bychom mít pořád v hlavě, že chceme dělat to nejlepší pro náš sport, i když na to máme třeba s některými lidmi rozdílné názory. Z mého pohledu by bylo nejlepší, kdyby Putin vstal a řekl: Ano, udělali jsme chybu, nějak nás potrestejte, pojďme se dohodnout jak, a celá ta aféra by se uzavřela. Protože máme šest let po olympiádě v Soči a řešíme tu stále dopingové případy. Je to hra právníků, která z nás všech tahá peníze, a myslím, že by to za tu dobu už mělo někde skončit. Já tedy osobně netrpělivě čekám na rozhodnutí CAS.“