Legendární křídlo Sparty Pavel Richter slaví sedmdesátku: Mám železná kolena

Pane Richtře, gratulace. Jak máte naplánované oslavy?
„Díky. Musím to rozdělit. Včera jsem byl s tenisty, zítra s mariášníky. Rodina se mi vrací z Ameriky v polovině prosince. S nimi budeme slavit dvacátého.“

Do toho Vánoce. To je tedy prosinec!
„Nabitý.“

A to ještě manželka Marie má »narozky« jen pár dní před vámi.
„Ona je má 30. listopadu a já 5. prosince.“

Máte nějakou společnou narozeninovou tradici?
„Vždycky to nějak vyplyne. Ale teď budeme slavit na lodi na Vltavě. Bude narváno.“

Zpěváci, herci, sportovci. Během kariéry jste si udělal požehnaně kamarádů, že?
„Devadesátky naše branže spojily. Roky po pádu komunistů nás všechny daly dohromady.“

Oni chodili do Sportovní haly na hokej, vy do divadel…
„Hlavně do Ypsilonky. Tam jsem byl zrovna nedávno. Teď si však za živého boha nemůžu vzpomenout, jak se ta hra jmenovala. Měla ale zrovna derniéru.“ (smích)

Kolik jste tak mohl v životě vidět představení?
„To nevím. Mám rád hlavně muzikály. Zajdu se podívat i do Semaforu, na kamarády. Nedávno jsem byl na Monice Absolonové. To je velká kámoška. Možná se na oslavě taky staví.“

Aha.
„Bohužel, Standa Hložek mi udělal trošku čáru přes rozpočet.“

Jak to?
„V září plánoval Lucernu ke svým sedmdesátinám, jenže kvůli povodním to musel přeložit na 20. prosince. Měl jsem na koncertu být, ale už mám právě objednanou tu loď. Tak se musíme rozpůlit.“

I tak bude o zábavu postaráno, ne?
„Hlavně na pohodu. Ona ta loď má taky nějakou kapacitu, tak abychom z toho neudělali Titanic na Vltavě.“ (smích)

Po kariéře jste aktivně sportoval. Hrajete ještě tenis?
„Takhle. Letos v lednu jsem měl první výměnu kolena a hned v červenci druhou. Mám tam železná. Dvě totálky, ale chtěl jsem je mít rychle za sebou.“

Chápu. Na co čekat.
„Na kole už jezdím a na lyže pojedu! Tak uvidíme.“

A ten tenis?
„Už začínám pinkat. S trenérem a z místa. Po roce, kdy jsem se moc nehýbal, je pohyb trošku omezený. Když jsem chtěl jednou rychleji popoběhnout, protože hlava by chtěla, tak jsem si dal na držku.“ (smích)

Stejně jste frajer, že jste se během tak krátké doby podrobil dvěma velkým operacím…
„Už jsem měl hrozné bolesti. Abych odehrál dvě hodiny tenisu, musel jsem si předtím vzít dva brufeny. Postupem času to člověka úplně přestane bavit.“

Důsledek velké kariéry…
„Hokejisti to tak mají. Buď to odnesou kyčle, nebo kolena. Kyčle mám zaplaťpánbůh v pohodě.“

Regenerace tehdy nebyla taková, viďte?
„Chodili jsme pravidelně každou středu na fotbalovou Spartu. Tam vířivky byly. I sauna a tlakové masáže. Tehdy už jsme se začínali o tělo starat.“

A po lázních jste pak zašli s čutálisty do »Parkáče« odpočinout.
„Správně. Tam byla naše centrála.“

O sedáncích v Parkhotelu vypráví všichni vaši sparťanští vrstevníci. V čem měl takové kouzlo?
„Jeden čas jsme v »Parkáči« měli dokonce obědy. Pak jsme si dali kávičku, někdo i dortík, když neměl dost. Odpoledne jsme se rozjeli za rodinami.“

Fotbalové Spartě fandíte i teď?
„Když hraje, jdeme s kamarády do restauračky. Po Karviné jsme si mohli dát po dlouhé době zase panáčka.“

Hodně bývalých fotbalistů se po kariéře dalo na hokej, aby šetřili klouby.
„A jsou velmi šikovní. Jirka Novotný, Jarda Černý. Někdo se tam spíš potácí, třeba Láďa Vízek. Ale nevadí, hlavně že ho to baví. To je totiž ono.“

Přece nebudeme dělat něco, co nás nebaví…
„Jasný. V našich letech určitě ne.“

V hokejové rodině se vám přezdívá Čombe, protože jste jednou měl opuchlé pysky po šití. Kolik vlastně máte ve tváři stehů?
„Přes padesát jich bude určitě. Tohle jsem nikdy nepočítal. Chtěl jsem jen, aby mě zašili a já mohl jít zpátky na led.“

Na konci kariéry vás vyřadilo ošklivé zranění sanice, tam už to jen stehy nevyřešily.
„No. Po něm jsem skončil.“

Dokonce…
„To byla ve Weidenu poslední kapka. Stalo se to v lednu. Měl jsem otevřenou frakturu spodní čelisti i zlomeninu normální. Oznámil jsem vedení, že už to balím, ačkoliv mi Tonda Panenka říkal: Hraj, vole, dokud můžeš. Taky jsem rozhodnutí hned v létě litoval.“ (smích)

Mariáš s Ladislavem Vízkem ještě v Dolních Chabrech mastíte?
„Oni jsou u sebe v Kozlovně. Občas se na ně jedu podívat. My hrajeme u Míšků. Každé pondělí a pátek. Dáme si dvě tři pivka a jedeme domů.“

Odmaturoval jste na gymnáziu, pak jste se stal magistrem práv a nakonec se přihlásil na hotelovku…
„Tu jsem si udělal, protože jsem si myslel, že bych se po kariéře mohl usadit někam do kanceláře v hotelu.“ (smích)

Tolik studia při hokeji. To je vidět, že jste nebyl žádný tupoun…
„No, tak tupoun jsem snad nebyl. Teď nedávno jsem byl na soutěži na TV Barrandov a vyhrál jsem tam.“

Nějaký jejich AZ kvíz?
„Myslím, že Šťastná sedmička se to jmenuje.“

Všeobecné znalosti. To vás baví?
„Jo. Rád luštím křížovky, vyplňuju sudoku. Tady jsem měl kolikrát kliku na otázky. Moc jsem se ale pobavil a přispěl pár penězi na charitu.“

Saláková vyrazila na akci a… Dojemná slova o partnerce kapitána Červenky

Dlužník Sýkora se díky soudu vysmál Červenkovi a dalším hvězdám: Smůla, hoši!

Pavel Richter vstupuje na led při uvádění do Klubu legend hokejové Sparty

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 24
  zobrazit galerii