Legendární sporťák Tittelbach je čerstvý sedmdesátník: Nikam jsem nezmizel!

Autor: as

Právě on odstartoval sportovní zpravodajství na televizi Nova, před více než třemi dekádami byl vůbec prvním moderátorem Sportovních novin v hlavních zprávách. Václav Tittelbach oslavil minulý týden 70. narozeniny.

Jak se vám coby čerstvému sedmdesátníkovi daří?
„Děkuji za optání, žije se mi dobře. Jsem aktivní dědeček, už dvojnásobný, navíc mám kromě dvou dospělých dětí ještě sedmnáctiletého syna.“

Z očí veřejnosti jste tak trochu zmizel...
„No zase tak úplně jsem nezmizel. Na hokejové Spartě dělám věci týkající se přestávkového programu, naposledy jsem tam měl Jendu Kollera jako hosta, takže jsme si zavzpomínali na ten třicet let starý příběh: Honzo, Honzo, pojďte k nám. (smích) Vedle toho komentuji tenis třeba pro Tipsport, teď to bylo prestižní Miami Open. Takže práce je dost a je to fajn, zdraví slouží.“

Sport je výraznou součástí vašeho života nejenom pracovně, že?
„Je. Chodím hrát dvakrát týdně tenis, na fotbálek, hokej za staré pány. Teď jsem měl půl roku utržené rameno právě ze sportu, takže jsem pauzíroval. Byla to nepříjemnůstka, která už je naštěstí za mnou.“

Když si vzpomenete na moderování Sportovních novin, byl to pro vás velký stres? Na hlavní zprávy se přece dívala celá republika...
„Tak napoprvé asi jo, ten únor 1994 samozřejmě stres byl. V té době se na zprávy koukaly tři miliony lidí, to byl opravdu boom. Teď už to takové není, je spousta streamů a jiných lákadel. Zrovna teď jsme na to vzpomínali s Reyem Korantengem, který už je poslední mohykán, který tam s námi byl od začátku.“

Jak se vám líbí současné komentování? Cítíte posun v porovnání s vaší dobou?
„Určitě je dynamičtější, navíc ti kluci mají k dispozici daleko víc informací. Za nás ještě nebyl internet ani mobily, ten posun prostě musí být znát. I mně se teď komentuje mnohem líp, protože člověk si může třeba o tenistkách získat spoustu informací.“

Jaká ze sportovních akcí vám nejvíc zůstala v mysli a rád na ni vzpomínáte?
„Jejda, těch bylo! Jako jedna z hlavních Wimbledon, to je skutečně svatostánek, který vás pohltí. Dokonce jsme měli štěstí, že kolem nás jela královna. Potom určitě olympiáda v Salt Lake City, hokejový All Star Game ve Vancouveru nebo fotbalové Euro v Portugalsku. To bychom tady byli do půlnoci, kdybych to měl všechno vyjmenovávat.“ (smích)

Honzo, Honzo, pojďte k nám!

Internetoví šprýmaři si i na něj vedou »kompromitující složku« s památnými přebrepty, jichž se během profesní kariéry na obrazovce dopustil. Tittelbach to bere s humorem. „Já už mám jiné starosti než si číst třicet let staré hlášky,“ směje se.

Na jedno je ale svým způsobem pyšný: Legendární rozhovor s mladým Janem Kollerem (52) po jeho premiérové trefě za Spartu, kterou rozhodl derby na Bohemians. „Honzo, Honzo, pojďte k nám!“ začínala jejich konverzace, po níž vytáhlý střelec přispěchal ke kameře a opojen štěstím pak roztomile blekotal. „Myslím, že zrovna s tím Honzou to bylo milý. Na YouTube to má přes milion zhlédnutí, což je přece pěkné,“ připomíná bývalý novácký sporťák.

 

VAŠKOVY (NE)SLAVNÉ HLÁŠKY

„Je to zakázané... nedovolené... přes všechny čáry... icing... a puk jde zpátky před Hniličku.“
„Sudí Puček vytáhl červenou kartu, aby mohl Baránkovi ukázat žlutou.“
„Toto je Pavel Besta, kterému se stalo zvláštní zranění, když šlápl na zahradě na hrábě. Úplně stejné zranění se stalo před lety René Bolfovi, když přenášel kočárek a udělal si výron.“
„Aha, tak Tomáš Rosický je ještě na hřišti, zrovna jsem ho viděl zahrávat rohový kop.“
„Je tu ideální fotbalové počasí, 15 stupňů, i když hodně fouká a je silný vítr...“
„Cimirotič je opravdu slovinská hvězda. Vždyť už v 17 letech hrál za slovinskou sedmnáctku.“
„Tam jste viděli krásnou střelu Davida Výborného, ke které se nedostal.“
„Chorvatům se na minulém mistrovství Evropy dařilo, v základní skupině mimo jiné porazili Jihoafrickou republiku.“
„Lokvenc dal dva góly v Makedonii, jeden Finsku a teď Andoře, takže 3 zápasy, 3 góly.“
„Lima dneska hraje svůj jubilejní 42. zápas...“