Stačila jedna zmínka na sociální síti Twitter, že do Southamptonu, kde místní fotbalový klub shání trenéra, míří soukromé letadlo – a hned se dostal „do řečí“ Jindřich Trpišovský. Lákavé domněnky dokonce vyvracel i slávistický šéf Jaroslav Tvrdík. „Jindrovi Trpišovskému by seděla i bundesliga, ale vidím ho právě na ostrovech, přál bych mu to,“ říká záložník Zdeněk Folprecht, ovšem zároveň přidává jedno velké ALE. S úspěšným koučem se sešel hned na třech angažmá (v dorostu Sparty, na Žižkově a v Liberci) a ve velkém rozhovoru pro iSport PREMIUM+ rozebírá kromě Trpišovského budoucnosti to, co si vzal od Martina Pulpita, či chování excentrického asistenta Zdeňka Houšteckého, jenž budí velké emoce. V zamčené části interview najdete i Folprechtův pohled na tři zajímavé hráče Slavie.
Jindřicha Trpišovského znáte už od dorostu, v čem se dodnes nezměnil, a v čem naopak ano?
„Řekl bych, že jeho největší výhodou je komunikace s hráči. Nemáte u něho pocit takového odstupu, že je nadřazený a nadřízený. Něco takového jsem zažil i u trenérů, kteří byli o hodně horší než on a trošku si – v uvozovkách – hráli na něco víc. U Jindry je skvělé, že byl vždycky hrozně lidský, ať už mě vedl, když mi bylo šestnáct sedmnáct, anebo v pětadvaceti v Liberci v Evropské lize. Pak trenéra respektujete a uznáváte víc, máte ho svým způsobem rádi, samozřejmě se vám pod ním trénuje líp. A spíš za něj budete víc bojovat i na hřišti. Jindra měl vždycky kabinu na své straně.“
A změnil se v nějakém ohledu, zvlášť když má nyní ve Slavii nepoměrně větší možnosti?
„Úplně nepozoruju, že by byl v něčem extrémně jiný. Ale když se o něm bavíme, musíme si říct, že hrozně moc mu udělají i kluci v realizačním týmu. Zní to jako klišé, ovšem zrovna v tomhle případě to tak není. Jsou trenéři, kteří zase tolik na realizák nedají, ale tady je to naprosto týmová práce, i když rozhodující hlas bude mít Trpišovský. Nedivím se tomu, že si kluky chce brát všude s sebou.“
Podívejme se na ně blíže – začneme Jaroslavem Köstlem, který je vedle Trpišovského vidět nejvíc při zápasech, hlavně při standardních situacích.
„Jardu jsem zažil už na Žižkově, to byl ještě takové mladé ucho (usmívá se), je jenom o pár let starší než já. Ze všech byl tím, kdo je nejblíže hráčům věkově, vyloženě takový skoro kámoš. I když jako hráči nějaký odstup pochopitelně máte. Většinou řeší standardky, vidíme to i při zápasech: jakmile na ně dojde, Jindra Trpišovský trochu zalézá na lavičku, a Jarda jde naopak ven, začíná všechno organizovat, dívá se, aby všechno bylo, jak má napsáno.“
Pak je tu trenér brankářů Štěpán Kolář.
„Co se týče gólmanů, Trpišovský mu v tom absolutně věří. Když se koukneme jenom na jeho portfolio: Tomáše Vaclíka, Martina Dúbravku, Tomáše Koubka. Všichni jsou super brankáři, za Štěpánem je vidět jasný rukopis.“
A Zdeněk Houštecký...
„To je kapitola sama pro sebe. (usmívá se) Mám ho hrozně rád. Vím, že je hodně kontroverzní postava, ale pro hráče nebo pro tým by zemřel, jak tím žije. Je praktik, bývalý fotbalista – a dobrý, střední záložník, desítka, takový šikula. Hodně věcí vidí právě z hráčského pohledu. Když třeba diskutuje s trenérem Trpišovským, ten se na fotbal a hráče dívá z odborného pohledu, a Zdeněk Houštecký zase třeba řekne: Ale on to myslel dobře... Jeho hráčský pohled je strašně důležitý. Vím, že na něho Trpišovský hrozně dá. Pro lidi zvenku je možná někdy jenom takový malý holohlavý blázen, ale je naprosto stěžejním členem jeho týmu.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
