Slavia proti Pardubicím: pevná obrana i alibista Orel. Je Chorý zabiják?
Slavia zvládla poslední duel před reprezentační pauzou, Pardubice na domácím hřišti přehrála 2:0. Prosadili se El Hadji Malick Diouf a Tomáš Chorý, „sešívaní“ zápas kontrolovali i v deseti po vyloučení Filipa Prebsla. Co utkání o jejich hře ukázalo? Který hráč Východočechů v Edenu zaujal a proč nebyl ideální výkon rozhodčího Pavla Orla?
Pokračování 2/6
Skálopevná defenziva…
Tentokrát to byl do defenzivy kostrbatější výkon než proti Lille, stejně by ale nemělo zapadnout, že Slavia opět v lize udržela nulu. A to přestože hrála půl hodiny v deseti a měla v zádech fyzicky výjimečně náročný duel v Lize mistrů. Nejlepší týmy Jindřicha Trpišovského vždy stály na ultrapevné defenzivě. Nejdominantnější ročníky 2019/20 a 2020/21 zvládla Slavia s pouhými dvanácti, respektive dvaceti inkasovanými brankami za celou sezonu. Kdyby teď měla pokračovat stejným tempem jako doposud, dostala by za tento ročník pouhých šest branek.
Podobně jako tehdy to začíná od konstruktivního gólmana. Ondřej Kolář v nejlepší formě perfektně organizoval obranu, odvážně vybíhal proti propadlým míčům a byl jistý při centrech a střelách. V Antonínu Kinském má dnes Slavia Kolářovu verzi 2.0 s ještě jistější rozehrávkou a větší fyzickou nadupaností.
Pokračování 3/6
Produktivní obránci
Na účelné slávistické defenzivě je možná paradoxní fakt, že tři ze čtyř nejproduktivnějších slávistů v sezoně hráli proti Pardubicím na defenzivních postech. Jan Bořil, Filip Prebsl a nejbodovější El Hadji Malick Diouf, kterého po utkání chválil i Jindřich Trpišovský.
„Byla to jedna z věcí, kterou jsme řešili při skautingu. Líbilo se nám Malickovo řešení ofenzivy, útočná hra hlavou a kopací technika. Je tu nějakou dobu a myslím, že víc navnímal práci s prostorem i defenzivu. Zvedl se kondičně a i v deseti měl neskutečné opakované náběhy. Body nejsou náhoda, bude je mít pořád,” upozornil kouč Slavie. Trpišovský často mluví o náběhovosti ze stran - a právě beci jsou takřka jediní hráči, kteří jsou schopni dostat se v plné rychlosti do zaparkovaných autobusů. Ani tenhle aspekt slávistické hry není náhoda.
Pokračování 4/6
Je Chorý zabiják?
Vstřelil svůj první ligový gól za Slavii. Pomohl k výhře, byla mu připsána i asistence. Vše by mělo být zalité sluncem, přesto mužem zápasu nebyl. Dejme stranou fakt, že jeho jméno u gólu více jak polovina Tribuny Sever nevykřikovala nebo že se při jeho střídání ozývalo bučení. Chorý zatím není v koncovce zabiják a góly dává spíše z těch složitějších situací. Ale je to vůbec jeho role?
Je hodně platný při mezihře a při rohových kopech, jakmile se ale dostane do vyložené příležitosti, trochu zpanikaří. Proti Pardubicím si zakončení připsal hned několik, dvakrát promáchl, jednou trefil tyč, protáhl gólmana, případně v tutovce úplně přestřelil. V současnosti končí gólem až každá pátá jeho střela. To ale není nijak překvapivé, je to dokonce číslo velice podobné tomu, na které se dostával poslední tři sezony v Plzni. Není to rodilý zabiják, který nahradí kanonýra Jurečku, ale může být pro Slavii hodně platný v jiných směrech. „Je to reprezentační kvalita, pro naší mladou obranu jsou to cenné zkušenosti,“ řekl trenér Pardubic Jiří Saňák.
Pokračování 5/6
Simon jako Oscar? Nebo Traoré?
Má hokejové jméno, hraje v hockeytownu, ale z pardubických hráčů v Edenu Dominique Simon vyloženě zářil nejfotbalovějšími řešeními. Směrem do ofenzivy strhl celý zbytek týmu, několik dalekonosných střel buď povážlivě prosvištělo kolem tyče, anebo se při nich pořádně zapotil Antonín Kinský. A ballerské i fyzické souboje s Oscarem byly kořením jinak poměrně nevzrušivého duelu. „Vypadá to fakt na kvalitu,“ pokyvoval po zápase uznale Jindřich Trpišovský.
„Zrovna jsme se o něm dole bavili, že ho musíme bystře sledovat. Měli jsme na něj i speciální video. Některými věcmi mi připomínal mladého Ibru Traorého,“ vysekl mu další pochvalu slávistický kouč. Odchovanec PSG se léta protloukal obskurními angažmá ve třetí španělské lize nebo Estonsku, než sportovního manažera Martina Shejbala a datového analytika Jakuba Dobiáše zaujal v Dinamu Tbilisi. A tak na něj vsadily i Pardubice. „Je dobře fotbalově vzdělaný. Je to ten typ, který má na sobě dva hráče, a stejně si jde pro míč. Oscar je větší požírač prostoru, Dominique se trochu víc dere dopředu,“ potěšil i kouče Jiřího Saňáka.
Pokračování 6/6
Alibistický sudí Orel
Ta situace byla do očí bijící. Co jiného už by mělo být jasná přímá červená karta než právě faul Filipa Prebsla, posledního bránícího hráče Slavie, na unikajícího pardubického šikulu Štěpána Míška (63.)? Přesto se zkušený sudí musel spolehnout na zásah VAR Tomáše Kocourka a celou situaci výrazně zpomalil.
A velmi podobné to bylo i se zákrokem hned v úvodu, kdy Tomáše Chorého stáhl David Šimek (10.). Červená by tu rozhodně byla lepší řešení, přesto Pavel Orel tasil jen žlutou. Vyloučení by stejně zrušil VAR kvůli ofsajdu, ale celá situace se zmatlala podivnou spoluprací s videoasistentem. Není jasné, proč běžel sudí k monitoru a pak rušil žlutou kartu, každopádně tu rozhodně něco neproběhlo podle protokolu. Celkově to ale není dobrý signál ze strany sudího, který po ostudné kaňce v Evropě dostal druhou šanci, vrátil se na listinu profesionálních sudích, a ještě ke všemu k nejexponovanějším zápasům. Měl by být daleko odvážnější.
