Vujovič učí hráče nezůstávat v chybě
Má své příznivce, ale i zaryté skeptiky. Někteří mu přijdou na chuť hned, někdo po čase. A někteří nikdy. Řeč je o mentálním tréninku, který ve Spartě aplikuje Dragan Vujovič.
Kouče Vítězslava Lavičku doprovází už na třetí štaci. Jak jeho metody Řepka a spol. přijímají?
„Je to stejné jako předtím v Liberci nebo v jedenadvacítce. Někdo hned pochopí, že by mu to mohlo pomoci a jde do toho s nadšením. Pak jsou ti, kteří čekají, co z toho vyjde. A pak máte skupinu, která tvrdí, že to nepotřebuje,“ říká Vujovič.
Než sparťané vyběhnou na hřiště, promlouvá jim půlhodinku „do duše“ při společných setkáních.
Co je jejich hlavním cílem? „Naučit kluky, aby nezůstávali v chybě, aby mysleli jako vítězové. Učím je i mobilizační techniky,“ prozrazuje Vujovič a hned přidává příklad.
„Hráč má za zápas stovky myšlenek, ale z 95 procent jsou to ty z dřívějška, často ne příliš konstruktivní. Třeba Matušovič zkazí centr a začne si nadávat. V pořádku, emoce musejí ven. Ale vzápětí by si měl v duchu představit, že akci udělal správně. Aby se na něm špatný centr nepodepsal.“
Kromě společných sezení provádějí fotbalisté, kteří jsou myšlenkám Vujoviče nakloněni, mentální přípravu sami na pokoji. Vstoupí do relaxačního stavu, a představují si, jak bezvadně hrají zápas.
„Promítáním zesiluje automatismus, protože herní činnosti jsou v mozku zakódované. A vyjadřuje se tím záměr, se kterým jdeme do zápasu, jenž zní: Jdeme vyhrát. To je základ mentálního tréninku,“ vysvětluje Vujovič.
Nadšenec byl Nezmar
Spousta lidí si ale možná těžko představí, jak bouřlivák Tomáš Řepka nebo starší hráči, kteří podobné věci za svoji kariéru nepoužívali, cvičí mentální techniky. Cítí Vujovič z jejich strany negativní signály?
„Vůbec ne. Respektuji, že každý má svůj přístup. I ti zralejší mají svá přání, cíle. Někdo chce třeba dohrát ve Spartě kariéru na úrovni. A nemyslím si, že by staří byli skeptičtější. Třeba v Liberci Honza Nezmar, to byl nadšenec, cvičil pětkrát denně,“ směje se Vujovič, který tráví čas s hráči i na hřišti.
Sleduje, jak se chovají, zda třeba někdo není otrávený, že v posledním utkání nenastoupil. „Říkám jim: všichni chcete hrát Ligu mistrů. A hlavním aspektem mistra je, že převzal zodpovědnost za svůj život, za kariéru. Jeho nemůže nikdo ovlivnit, ani když ho trenér nepostaví. Podá vždycky maximum a neustále se zlepšuje. To je přístup Pavla Nedvěda. Přístup mistra,“ uvádí Vujovič.
Právě českého záložníka dává letenskému mužstvu za vzor. „A nejen jeho. Třeba Federera. Dá dvojchybu, jde si pro míč, chybu si odstraní a vzápětí dá eso. Nezůstal v chybě, vrátil se zpět do koncentrace. A to samé je ve fotbale.“
Podle Vujoviče dělá psychika přes padesát procent výkonu, kdo s ní umí pracovat, je ve výhodě. Věří, že pokud by se například Tomáš Řepka mentálním technikám poctivě věnoval, zbavil by se svých zkratů?
„Existují techniky na změnu návyků. Každý má svůj citlivý bod, někdo na rozhodčího, jestli je spravedlivý, druhý na to, zda všichni hrají naplno, jestli někdo neparazituje na úkor druhého. U Tomáše existují citlivé body, což lze pozměnit. Tím neztratí ani svůj temperament ani bojovnost. Jen může vykontrolovat emoci, která byla zažitá z minulosti. Ale to nemluvím jen o něm, to platí na všechny. Zkrátka mentální trénink určitě neublíží, ale naopak.“
