AKTUALIZOVÁNO - Střílet góly. Takový úkol dostával od trenérů dnes devětatřicetiletý Horst Siegl. Plnil ho výtečně. V patnáctileté historii samostatné české fotbalové ligy zatížil konta soupeřů 135 góly.
Dříve potřeboval Král střelců kolem dvaceti branek. Proč je ta meta dnes nižší?
„V současném fotbale se hraje trochu jiným stylem. Lépe se brání a vše je důslednější. Většina týmů hraje na to, aby hlavně neinkasovala a pokusila se nějaký ten gól dát. Tím ale nechci v žádném případě omlouvat útočníky. Ti ve Spartě, Slavii nebo Mladé Boleslavi by gólů měli dávat víc než v ostatních klubech.“
Kolik gólů dělá z útočníka kanonýra?
„Dvacet za sezonu je hodně slušná meta. Takže asi tolik.“
O tom jak Horst Siegl vévodí tabulkám čtěte zde > > >
Vidíte v současné době svého nástupce, který by právě tolik gólů v jedné sezoně nasázel?
„Takový není.“ (směje se)
Opravdu?
„Samozřejmě trošku vtipkuju. Nechci z mé pozice hodnotit jiné týmy, ale když se kouknu na Spartu, tak tam vidím třeba Míru Slepičku. Někdy mu však chybí větší hlad po gólech.“
V tom případě jste měl vy hlad pořádný. Jak jste to dělal?
„Asi jsem měl vždycky ten rypák, jak se říká, na správném místě. (směje se) Důležitý je i výběr místa ve vápně, na to jsem měl čich. Potom taky trochu záleží na štěstí. Nesmím zapomenout ani na spoluhráče, bez nich to prostě nejde.“
Kdo byl váš dvorní nahrávač?
„Určitě Martin Frýdek, ten měl větší radost z nahrávky než z toho, když dal gól sám. Potom třeba Pepa Chovanec, to byl takový technik, z jeho přihrávek jsem dal slušnou porci branek. Do třetice třeba Zdeněk Svoboda. Nerad bych někoho vynechal, ale ještě mě napadá Míša Bílek, který zahrával standardní situace.“
Máte přehled o tom, jakým způsobem jste vstřelil nejvíce branek?
„Čtyřicet procent bych dal pravé noze, třicet hlavě a dvacet levé noze. Ta je asi v tomhle ohledu trochu slabší.“
Zbývá deset procent…
„Tak to můžou být takové ty slepené góly s notnou dávkou štěstí. Třeba když se vám to odrazí od ucha, od zad nebo tak nějak. (směje se) Ještě musím přiznat, že jsem spoustu šancí spálil, těch gólů mohlo být určitě daleko víc.“
Jak vzpomínáte na období, kdy jste třikrát bez přerušení kraloval tuzemským střelcům?
„Na to vzpomínám moc rád. Říkalo se, že jsem byl tehdy postrachem obran. Ale určitě to byla zásluha i mých spoluhráčů, hráli jsme hodně ofenzivní fotbal.“
Střílel jste branky jak v československé, tak i české samostatné lize. Ve které to bylo těžší?
„Ve společné lize jsem tak dlouho nehrál, takže těch gólů je tam méně. Asi to nejde úplně takhle srovnávat. Ale vzpomínám si na bitvy se Slovanem Bratislava nebo Trnavou. To byly velké zápasy s úžasnou atmosférou, to už se asi těžko vrátí.“
