Sparta: Čtyři šance, jeden gól
Pálí většinou jako u Verdunu, dostávají se do šancí i ke spoustě centrů. Jenže jejich gólový účet s tím absolutně nekoresponduje. Finální fáze v podání současné Sparty je krkolomná, nepřesná a brzdí tým v rozletu.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
„Provází nás to celý podzim, finále neřešíme dobře. Doplácíme na neproměňování šancí,“ povzdechl si po pondělním bezbrankovém duelu s Teplicemi trenér Sparty Vítězslav Lavička.
Právě duel se Severočechy současný letenský problém číslo jedna „parádně“ obnažil, ke gólu Pražanům nestačilo ani šest šancí, z toho polovina stoprocentních. A byla to po duelu Poháru UEFA s Dinamem Záhřeb už druhá bezbranková plichta v řadě. Kde je zakopaný pes?
Pokud se nedaří realizovat nějaký záměr, jsou ve hře dva důvody. Buď jde o psychický problém, kdy si hráči nevěří a neumí zachovat chladnou hlavu, nebo jednoduše chybí kvalita. Co na letenské straně převažuje? Soudě podle průběhu podzimních zápasů spíš to první.
Ačkoli hra Sparty nepůsobí elegantně, ve většině utkání si vytváří spoustu brankových příležitostí, aktivní je i ve střelbě. Pokud by chyběla kvalita, šancí na její straně by výrazně ubylo.
To ale není potíž Sparty. Ta v sedmi ligových duelech vyslala na branku 43 střel, tedy nejvíc ze všech klubů (druhá Slavia o tři méně), hráči si vypracovali přes 40 možností ke vstřelení gólu.Produktivita je však mizerná – jen dvanáct zásahů.
Siegl: Někdy do toho stačí prásknout>>>
Na jednu trefu tedy Letenští potřebovali téměř čtyři šance.A to jim ještě průměr silně zvedá zápas v Českých Budějovicích, kde se prezentovali čtyřmi góly. Při vší úctě k Jihočechům, pro tým, jenž si dělá ambice na úspěch na evropské scéně, nejsou měřítkem.
Jak tedy z mizérie ven? Tady je každá rada drahá, ale jedna zásada platí vždycky: cpát se neustále do koncovky, do šancí. Přesto, že přijdou další zahozené. S jednou úspěšnou trefou pak může psychický blok povolit.
Vzpomínáte na loňské trápení Marka Kuliče? Nyní stačilo, aby se trefil do sítě Panathinaikosu Atény v předkole Ligy mistrů a v lize hned přidal dvě další branky. Do poloviny září už dal víc gólů než za celou uplynulou sezonu.
Sparťané se snaží zlomit trápení při tréninku, kde se ve zvýšené míře věnují zakončení. To ale neznamená, že začnou střílet góly jako na běžícím pásu. Lze to částečně vylepšit, každý hráč má totiž své limity.
Stejně jako samotná koncovka kulhá v podání Sparty i předfinální fáze. I v Záhřebu, kde Letenští nevystřelili na branku, se dostali k mnoha únikům po křídle. K zakončení se ale nedopracovali. Ať už z důvodu nízkého počtu nabíhajících hráčů nebo nepřesného centru.
Celkově je však potíž v koncovce v začátku sezony letenským evergreenem. Za posledních pět let se v úvodních sedmi kolech jen dvakrát dostali přes deset gólů. Letos a pak v ročníku 2004/2005 (19 gólů).
