Asi jako jediný ze sparťanů ještě jezdí pouze tramvají. Ne že by si v městské hromadné dopravě liboval, ale Václav Kadlec ještě v necelých sedmnácti letech nemá řidičský průkaz.
Ovšem i přes svůj mladý věk se začíná prosazovat víc a víc, premiérovým gólem v lize rozhodl duel s Baníkem. Dost možná udělal první krok na své cestě do některého z elitních evropských klubů, které ho bedlivě sledují.
Zatímco do zápasu s Ostravou „promluvil“ výrazně, při včerejším rozhovoru na Letné toho sparťanský teenager tolik nenamluvil. Není ovšem divu, vždyť mu bude za pár dní teprve sedmnáct…
Zdálo se vám o gólu?
„Nemohl jsem dlouho usnout, pořád jsem si to přehrával v hlavě. Naspal jsem sotva pár hodin.“
Proběhla menší oslava?
„Tady je oslava (ukazuje na pohár s vodou na stolku). Ne, byli jsme s přítelkyní, pouštěli jsme si gól na DVD, které jsem dostal po zápase. A kochali jsme se.“ (směje se)
Už po vás pokladník vymáhal zápisné?
„Už je zaplacené.“
Opravdu? Na Spartě je splatnost hned druhý den?
„V pondělí říkali, ať to druhý den přinesu, tak jsem to přinesl. Kluci byli docela překvapený, nečekali, že to dám tak brzo. Aspoň to mám z krku. Nebyla to ale velká částka, nešlo rozhodně o desetitisíce.“
Vzbudila branka ohlas mezi vašimi známými?
„Esemesek přišlo moc. I od lidí, které jsem neviděl dva, tři roky. Nejvíc mě potěšily ty od bývalých trenérů.“
Když jsme u trenérů, je pravda, že prvním byl váš otec?
„Dá se to tak říct. Vedl mě v Bohemce, kde jsem v pěti letech začínal. Prošel jsem náborem, tátu pak oslovili, jestli by nechtěl pomáhat. Trénoval mě čtyři roky.“
Pokračovala spolupráce mezi vámi dál?
„Určitě, bylo to ale pořád míň a míň. I teď si ovšem občas zajdeme zakopat.“
Pohádali jste se někdy?
„Jasně, táta byl a je hodně náročný, pořád se mu něco nelíbilo. Když jsem byl starší, tak jsem začal odmlouvat, poslední roky to se mnou nemá lehké. Párkrát se taky sebral a odjel.“
Říká se, že jste největší český talent po Rosickém. Jak se vám to poslouchá?
„Docela hezky, myslím ale, že nás je takových víc. Zavazující pocit kvůli tomu nemám, naopak mě to ještě víc motivuje.“
V čem jste si s Rosickým podobní?
„V ničem. (směje se) Možná nějaká ta vyčůranost, jinak nevím.“
Všichni také tvrdí, že jste rozený střelec. Sedí to?
„Asi jo. Ale v reprezentaci hraji středního, podhrotového záložníka, myslím tedy, že jsem i do kombinace.“
Střílíte góly většinou nohou. Pamatujete, kdy jste se trefil naposled hlavou?
„Nějaké byly, ale spíš dorážky z metru do prázdné branky a tak. Ale po rohu nebo přímáku? To asi naposledy v žácích.“ (směje se)
Krouží kolem vás Liverpool i další kluby. Například Chelsea. Jaká je vaše vize odchodu do zahraničí? Jít co nejdřív nebo se raději pořádně prosadit v české lize?
„To druhé. Prosadit se tady, začít hrát stabilně a teprve pak jít ven.“
Někteří hráči ovšem odcházejí už po prvních dvou vstřelených gólech…
„To ne, rád bych odehrál jednu dvě dobré sezony. To je asi padesát zápasů. Po patnáctém rozhodně ne.“
Nejsou pro vás mementem příběhy těch, kteří odešli brzy, a pak zapadli?
„Tak je to každého volba, někdo se může prosadit, někdo ne. Teď třeba odešel do Interu Milán Milan Jirásek, myslím, že má na to, aby se tam prosadil. Jde o to dostat šanci, zápasy se vám povedou, a jste v tom.“
Udělal jste brankou proti Baníku první krok na cestě do velkého fotbalu?
„První možná, ale první z mnoha dalších, které musí následovat. Jeden gól nic neznamená.“
Berete příští sezonu jako zlomovou v kariéře?
„Myslím, že ne, bude mi teprve sedmnáct.“
Někteří vaši vrstevníci v zahraničí se však už prosazují…
„Ano, jeden Angličan sice nastupoval za Arsenal v pohárech, v lize má ale jen čtyři, pět startů. Je to jak kde, někde vám dají šanci, někde ne. Samozřejmě budu chtít hrát, ale když ne, svět se, myslím, nezboří.“
Často jezdíte s mládežnickými reprezentačními výběry, necítíte, že vám to škodí? Že herní vytíženost v klubu není taková, jak jste si představoval? Za dorost nehrajete, nepravidelně v béčku, v prvoligovém týmu pár závěrečných minut…
„Právě od toho jsem měl reprezentační akce, kde jsem si vždycky odehrál pár zápasů. Vlastně se mi to tam vykompenzovalo.“
Vzhledem k nízkému věku nevlastníte řidičák. Jak se v Praze dopravujete na tréninky?
„Tramvají. Jedničkou z Jarova na Štrosmajrák, pak pětadvacítkou až ke Spartě.“
Máte tramvajenku?
„Jasně, zlevněnou studentskou. Revizoři jsou bez šancí.“
