Chtěl jít ve stopách krajana Edina Džeka. Vystřílet si v dresu Teplic angažmá v některé z elitních lig. Ostatně tento scénář si vysnil i klub. Jenže bosenský útočník Aidin Mahmutovič kroutí na Stínadlech třetí sezonu, předpoklady kanonýra zatím nenaplnil. Teď však věří, že zápasem na Spartě, kde při výhře 2:0 obstaral oba góly, dojde k zásadnímu zlomu.
Vyrovnaný, usměvavý, evidentně v pohodě. Tak Aidin Mahmutovič vyhlížel po středečním tréninku na Stínadlech. Přitom měl důvod být naštvaný. Krátce předtím se dozvěděl, že přišel o jeden gól ze Sparty. Jeho střela, kterou do letenské sítě tečoval stoper Brabec, byla oficiálně označena za vlastní gól. „Už jsem si zvykl, v české lize mi vzali už třetí gól,“ bral situaci s nadhledem.
Které byly předchozí případy?
„Nevzpomenu si už přesně, kde to bylo... Snad v Jablonci a se Žižkovem, ale opravdu nevím přesně. Ono je to jedno. Ovšem jsem přesvědčený, že gól na Spartě mi neměli vůbec brát.“
„Vůbec. (usměje se) Že mi ji vzali, o tom jsem ani nevěděl, nenapadlo mě, že by se něco takového mohlo stát. Když jsem přišel ve středu ráno do kabiny, kluci mi říkali, že jsem dal Spartě jen jeden gól.“
Napadlo vás, že žertují?
„Ne. Že mi berou góly, na to jsem tady už zvyklý.(směje se) Mám za to, že gól patří tomu, kdo střílí, v Česku to tak asi není.“
Působíte vyrovnaně, jako by vám neuznaný gól nevadil. Nebo se pletu?
„Nepletete. Já si totiž počítám, že jsem dal na Spartě góly dva. Nekoukám na to, co se píše nebo co kdo rozhodl.“
Útočníci mívají ve smlouvách zakotvené prémie za vstřelené góly. Nepřipravil vás verdikt komise tedy i o peníze?
(chvíli přemýšlí) „Nevím... Možná mi v Teplicích ten gól uznají.“(směje se)
Netajíte se touhou po angažmá v některé z evropských lig. Zatím se vám však nedaří střelecky prorazit. Může být zápas se Spartou v tomto směru zlomový?
„Doufám, že ano. Konečně snad začnu góly dávat. Strašně bych si to přál. Neměl jsem štěstí, dostával jsem se do šancí, jenže mi to tam nepadalo. Teď zkusím zvednout hlavu a trefit se zase hned teď s Hradcem Králové.“
Po utkání na Letné jste si povzdechl, že se v české lize hodně brání. Narážel jste na to, že do zformované obrany je těžší se prosadit?
„Možné to je. Rozhodně mám raději venkovní zápasy. U nás na Stínadlech hodně týmů jen brání, snaží se hrát na remízu. Je těžké se prosadit, když je vzadu neustále pět obránců. Venku je to v pohodě, mám víc prostoru, dostávám se i do více šancí.“
Proč si myslíte, že v tuzemské soutěži není tolik zápasů, kdy chtějí hrát fotbal oba týmy?
„To si nemyslím jenom já, čtu to všude kolem, že mančafty se soustředí víc na obranu než na útok.“
V zahraničí taková praxe většinou není. Paradoxně byste tedy v kvalitnější soutěži střílel branek víc?
„Myslím, že ano. Když koukám na bundesligu, všechny mančafty útočí. I ty, které prohrávají o více gólů, se snaží alespoň jeden dát.“
V německé soutěži válí už čtvrtý rok váš krajan Edin Džeko, s nímž jste často srovnávaný. Jste s ním v kontaktu?
„Nevoláme si. Já ho zase neznám tak dobře, byli jsme spolu jen v reprezentaci do jedenadvaceti let.“
Co byste si od něj vzal?
„Možná ty góly. (směje se) Nevím ale, proč mě s Edinem všichni srovnávají. Já hraji svoji hru, hraji za sebe. Jsme jiné typy.“
Přesto jsou tady jasné paralely: pocházíte z jedné země, spojuje vás angažmá v Ústí nad Labem a následně v Teplicích, oba jste útočníci. Než v létě 2007 Džeko přestoupil do Wolfsburgu, dal za sezonu 13 gólů. Troufáte si na takový počet?
„Samozřejmě. Gólů jsem mohl dát v minulé sezoně klidně dvacet, pětadvacet. Jenže mi chyběl klid v koncovce. Věřím, že se na tom dá zapracovat.“
Říká se však, že střelcem se člověk rodí...
„Když na něčem tvrdě pracujete, jde to zlepšit. Zůstávám často po tréninku a střílím. Někdy poprosím spoluhráče, který mi dává centry, a já zakončuji.“
Neplánoval jste si před příchodem do Teplic (léto 2008), že v současné době už budete v zahraničí?
„Každý hráč má sen hrát lepší soutěž. Například bundesligu nebo ve Španělsku. Že se to zatím nesplnilo, z toho rozhodně nervózní nejsem. Opravdu. Snažím se prostě hrát nejlépe, jak umím. Důležité však je, že se daří mančaftu, že vyhráváme.“
Podzim jste ovšem rozjeli bídně, zisk jednoho bodu z úvodních tří kol byl deprimující. Jak jste to prožíval?
„Bylo to těžké období. Musím však upřímně říct, že jsme si věřili, že se to otočí. Uvědomujeme si, jaká je naše síla, fotbal hrát umíme. Věděli jsme, že to přijde. Přišlo to, začali jsme vyhrávat.“
Na co v této sezoně pomýšlí Teplice?
„Chceme do Evropy, budeme o to bojovat. Myslím, že na to máme.“
Teplice ale tvoří nový tým, který je plný mladých hráčů. Neobáváte se, že v klíčových momentech „dojedete“ na nezkušenost?
„I když jsme mladý tým, kluci jsou talentovaní. Myslím, že to problém nebude. Vidím, jak se jim daří. Máme kvalitu, abychom to zvládli.“
Jaká je vlastně vaše vize do budoucna?
„Nepřemýšlím o ni. Samozřejmě bych si rád zahrál v nějaké kvalitní lize, jestli na to tedy budu mít. Je mi jedno, kde to bude.“
