Vaniak: Kariéru bych chtěl uzavřít na hřišti
Martin Vaniak už si nezachytá. Ve čtyřiceti letech s profesionálním fotbalem končí. Kouč Slavie Michal Petrouš mu sdělil, že s ním již nepočítá a gólman tak bude v klubu pomáhat pouze s mládeží.
Martin Vaniak definitivně ukončil kariéru. Tato věta se včera odpoledne objevila na internetu. „Ono je to trochu jinak, já jsem kariéru ještě neukončil,“ vznesl však slávistický veterán námitku.
Tak jak to tedy je?
„Kariéru jsem zkrátka neukončil. Já bych ji chtěl uzavřít na hřišti, že si třeba ještě nějaký zápas zachytám. Tvrzení, že jsem ukončil kariéru je trochu přehnané. Až tak horké to v tomto směru není.“
Takže si ještě za Slavii zachytat můžete?
„Podívejte se, pokud bude zachráněná, tak si myslím, že bych si za ni ještě zahrát mohl. Bylo by to ale jen na rozlučku. Jinak už mě v brance neuvidíte. Do klubu se v zimě vrátí dalších šest gólmanů z hostování, budou bojovat o flek, proč bych jim měl překážet? Ale na rozlučku, třeba ve 30. kole proti Bohemians, bych se ještě vrátil. Klidně jen symbolicky na patnáct minut, to by bylo moje přání.“
„Ne. Trénovat bude leda sám. Trenér Petrouš mi řekl, že se mnou nepočítá. Ale smlouvu mám do 30. června příštího roku. Proto říkám, že jsem neukončil kariéru. Kdyby to tak bylo, tak jsem se sbalil a odešel pryč. Jenže to se nestane, ve Slavii zůstávám, smlouvu tady chci každopádně dodržet.“
Co budete celou tu dobu dělat?
„Jak jsem řekl, věnovat se mládeži. Budu to mít od pondělí do pátku, na starosti budu mít všechny žáky a taky dorostence.“
Že s vámi v áčku nepočítají, vám tedy sdělil trenér Michal Petrouš?
„Ano. Měli jsme spolu schůzku ohledně něčeho jiného, věděl jsem totiž, že budu od jara trénovat mládež, a tak jsem se chtěl domluvit na tom, jestli by mi nějak uzpůsobil tréninky v áčku. No a on mi přitom řekl, že už se mnou nepočítá, že přijdou další gólmani a že by bylo rozumné, kdybych skončil.“
Mrzí vás to?
„Ne. Kdyby za mnou přišel kterýkoliv trenér, pochopil bych to. Musí si najít jedničku. Je jednoznačné, že já bych už jen překážel. Zvlášť, když je v klubu brankářů tolik a další přijdou. Vůbec tím nejsem znechucen. Je to realita, který nastat musela.“
Sám od sebe jste nad koncem kariéry neuvažoval?
„To ne. Bral jsem to tak, že bych ještě klidně pomohl těm gólmanům, co tam jsou. Že budu třetí brankář a budu je podporovat alespoň slovem, v tréninku třeba radou. Ale gólmanů je hodně a bylo by zbytečné, abych zůstal.“
A jinde byste to zkusit nechtěl?
„Ne, ne. Bude mi jednačtyřicet. Je lepší skončit na výsluní. Neříkám, že tohle je výsluní, ovšem svoji výkonnost jsem měl. Tak proč se pořád o něco snažit a pak být navíc za troubu.“
Zdravotně byste ještě chytat zvládl?
„Když jsme se spolu bavili v létě, líčil jsem, jak mě trápí artróza kyčle. Ovšem teď mě noha nebolí vůbec. Myslím si, že s úlevami bych ještě ligu v pohodě zvládl.“
Co na to říká rodina?
„Ta je ráda, že jezdím o víkendech domů. Když nejsem jednička ani na lavičce, můžu jet do Olomouce. Takže rodina je šťastná, že mě vidí častěji. No, i když nevím jak děti…“
Proč? Děti by vás rády viděli v brance?
„Samozřejmě, hlavně mladý se pořád ptá, kdy zase budu chytat. Ještě by se tátou rád chlubil.“
Co s vámi bude, až vám v létě ve Slavii skončí smlouva?
„Spolupráci s klubem bych rád prodloužil i potom. Chtěl bych se hlavně držet tohoto řemesla, myslím si, že by měl člověk zůstat u toho, čemu rozumí. Chytal jsem dvacet let, tak do toho asi trochu vidím.“
Zdokonalujete se v trenéřině?
„Mám to štěstí, že mám řadu kamarádů, kterým když zavolám, jsou mi ochotni pomoct. Pozvat mě na návštěvu a podívat se, jak se fotbal dělá jinde.“
V pondělí letíte na stáž do Madridu, že?
„Ano. Na Atlético mě pozval Tomáš Ujfaluši. Budu tam deset dní, na zápas s Espanyolem Barcelona a také na jedno utkání Evropské ligy. Uvidím rovněž tréninky brankářů. Tomáš mě upozornil, že jejich kouč je velice dobrý, že jeho práce má smysl. Těším se na to, uvidím něco nového.“
Ve Slavii chcete dodržet smlouvu, nevadím vám ovšem, že nechodí výplaty?
„Já jsem na to byl připravený, protože jsem to zažil v Řecku, nebo v Drnovicích. V tomto směru tedy nemám problém, nežiju na vysoké noze, spíš mám uložené peníze pro případ, když nechodí. Pak mám kam sáhnout a mám klid. Mladší kluci problém mají, ti žijí jinak, jenže já jsem starší člověk, který ví, co si může dovolit a co ne.“
Na co jste z kariéry nejvíc pyšný?
„Hlavně asi na působení ve Slavii. Myslím si, že všude kde jsem byl, jsem zanechal dobrý dojem. Ať to bylo v Olomouci, Drnovicích, v Mostě. Vrcholem bylo samozřejmě působení ve Slavii. Liga mistrů a oba tituly. Když jsem začínal s fotbalem, chtěl jsem vyhrát titul. A to se mi vyplnilo se Slavií.“
A co vás v kariéře mrzí?
„Měl jsem šanci se dostat na mistrovství Evropy, ale do nominace jsem se nevešel. To mě mrzí. A možná taky to, že jsem se mohl víc ukázat v zahraničí. Byl jsem jen rok v Řecku. Kdybych mohl, tohle bych změnil.“
