Před dvěma a půl lety si nebral servítky a kouče Karla Jarolíma označil za „bezcharakterního“, teď se obránci Mladé Boleslavi Radku Dosoudilovi otevřený rozhovor vrátil jako bumerang. Se svým neoblíbeným koučem se potřetí sešel v jedné kabině. „Je to uzavřená kapitola,“ tvrdí dnes Dosoudil.
Ti dva jsou si snad souzeni. Kam se Dosoudil hne, tam dřív nebo později dorazí i Jarolím. Jejich vztah je přitom už sedm let pořádně napjatý – Jarolím totiž Dosoudila v roce 2007 ve Slavii vyřadil z kádru, před třemi lety se zase sešli ve Slovanu Bratislava, ale ani tam se z nich nestali kamarádi. Důkazem byl i nezvykle ostrý Dosoudilův rozhovor pro slovenský Šport (viz. box dole).
Co vám blesklo hlavou, když jste se dozvěděl, že Karel Jarolím jde do Boleslavi?
„Ke mně už se dostalo něco dřív, že by měl přijít do Mladé Boleslavi, takže jsem s tím byl seznámený dopředu. A bral jsem to jako fotbalový život, ten tohle přináší. Pro mě je teď hlavní, abych se po tom zranění (Dosoudil je od loňského května mimo kvůli zlomené noze – pozn. red.) dostal do pohody. A co bude dál, to teď neřeším.“
Není to smůla? Vracíte se na hřiště po dlouhé pauze a osud vám do cesty postaví zrovna Jarolíma.
„To bych neřekl. Naopak. Mám po těch osmi měsících zase obrovskou chuť do fotbalu. To je pro mě teď na prvním místě. Budu se snažit přesvědčit trenéra, že není důvod, aby se něco zbytečně dramatizovalo.“
Potkali jste se už v září na svatbě Davida Jarolíma. Podali jste si teď ruku?
„Už tam jsme si to nějakým způsobem vyříkali, od té doby, co jsem odešel ze Slovanu, už uběhla nějaká doba. Vysvětlili jsme si to a teď je podstatné, abychom odvedli dobrou práci pro Boleslav a dovedli klub tam, kam patří. Musíme udělat všechno pro Boleslav a ostatní nechat být.“
Takže je váš vztah vyřešený?
„Já myslím, že v tom problém určitě nebude. Já jsem starší a rozumnější. Trenér je taky v pohodě. I na té svatbě jsme si to vyříkali. Spoustu lidí náš vztah zajímá, ale já myslím, že se to zbytečně medializuje. Já to beru jako uzavřenou kapitolu.“
V srpnu 2011 jste ve slovenských médiích ale mluvil jinak. Jarolíma jste dokonce označil za „bezcharakterního“.
„Na tom si přidala i slovenská média, protože věděla, že náš vztah je vyhrocený. Udělali to tak, aby to upoutalo co největší pozornost. Ale že by se to nějak extra zakládalo na pravdě, to ne.“
Počkejte, takže jste to neřekl?
„Možná se to objevilo… Ale co vám na to mám říct? Jak říkám, pro mě je to už uzavřená záležitost, nechci to dál komentovat.“
| Co řekl Radek Dosoudil o Karlu Jarolímovi? (z rozhovoru pro slovenský deník Šport (11. srpna 2011) |
| „Náš vztah ve Slovanu Bratislava se nezměnil. Naše vztahy nebyly nikdy optimální. Pracovali jsme ale v jednom týmu, tahali jsme za jeden provaz, takže do éteru bylo potřeba vysílat pozitivní signály, že je všechno v pořádku. Když do Slovanu přišel, byl jsem jediný, koho znal, takže ve mně měl pomocnou ruku. Často mi telefonoval, každý druhý den jsem byl u něj v kanceláři. Debatovali jsme o posílení kádru, domlouval jsem mu schůzky s majitelem klubu. Vždy jsem se mu snažil vyjít vstříc. Ale stejně mě hodil přes palubu a já vystřízlivěl. Den před generálkou na jarní část ligy na Slavii si mě k sobě zavolal a pověděl mi, že už nebudu kapitánem týmu a moje pozice po jeho příchodu do Slovanu už zdaleka není taková, jako předtím. A nebudu ani figurovat v základní sestavě. Zpočátku jsem nevěděl, co se děje. O tři dny dřív mi říkal, jak moc na mě spoléhá. Nedokážu si vysvětlit, proč mi mazal med kolem pusy. Trenér má právo stavět, koho chce, ale ten jeho způsob mě jen ujistil, že je to člověk bez charakteru. Měl svoje manýry, ale má každý trenér. Už svým příchodem do kabiny však vyzařoval negativní energii, kterou všecky okolo infikoval. Jarolím byl hrozný, hráči z něho byli otrávení. V posledním období nebyl v šatně jediný člověk, který by za něho zdvihl ruku, anebo by se ho zastal. Do kabiny vnášel nepohodu, neuměl se usmát, všecko bral vážně, s některými hráči zacházel hrozným způsobem. Byli i takoví, kteří se třásli, když měli hrát na straně hřiště u naší lavičky. Lidé, kteří to nezažili, nepochopí.“ |
