Zápasy na mistrovství světa sledoval velmi pozorně. Pavel Vrba důkladně analyzoval především Nizozemce, se kterými čeští fotbalisté zahájí kvalifikaci na evropský šampionát. Trenér národního týmu se v rozhovoru pro Sport Magazín zamýšlel i nad tím, co v českém fotbalovém prostředí změnit, aby reprezentace mohla konkurovat nejlepším světovým celkům.
Co musí udělat český národní tým, aby v září proti Nizozemcům uspěl?
„Musíme dát víc gólů než Nizozemsko. Ale teď vážně: základem bude absolutní disciplinovanost, držení základního postavení a neustálé vytváření tlaku na protihráče s míčem. A využívání případných chyb soupeře k rychlým přechodům do protiútoků. Pokud něco z toho nebude fungovat, bude to špatně. Protože tak velká mužstva vás zákonitě potrestají.“
Našel jste u Nizozemců nějaké slabiny?
„Těžko mluvit o slabinách, když se tým podruhé za sebou dostane mezi nejlepší čtyři týmy světa. Samozřejmě budeme hledat cesty, jak Nizozemcům čelit. U nás v Praze asi budou hrát trochu jiným způsobem, s větší otevřeností v útočné fázi. Každopádně máme utkání Nizozemska analyzované, hráči dostanou přesné instrukce a bude na nich, jak pokyny přenesou na hřiště. Snad se s tím popasujeme tak, aby naši fanoušci odcházeli spokojeni.“
Jaké nejdůležitější poselství by si měl vzít ze šampionátu český fotbal?
„Vezmu to trochu zeširoka. V posledních dnech jsem byl nadšený z výhry
Petry Kvitové
ve Wimbledonu. Z českého tenisu bychom si možná mohli vzít příklad a měli se vydat podobnou cestou. V nedávné minulosti v České republice vznikla tenisová národní centra, v nichž se scházejí naši nejtalentovanější hráči, kteří dostávají maximální servis a podporu, aby se dostali do té absolutní špičky.“
Máte asi na mysli centrum v Prostějově.
„Měl by to být příklad i pro fotbal: v jednotlivých věkových kategoriích bychom měli vybrat třeba padesát nejnadějnějších kluků a těm v národních centrech vytvořit špičkové podmínky pro růst. V určitém věku už nemůžeme hledět jen na masovost a soustředit se na tisíce mladých hráčů, do center musíme dostat tu nejužší špičku. Stejně jako je nezbytné podporovat nejlepší kluby, které mají prokazatelné výsledky při práci s mládeží. Podobně to začali dělat v Rakousku, Švýcarsku nebo Belgii. Právě Belgie v posledních letech zažívala útlum, ale teď jí dorostla v národních centrech generace cíleně vychovaných hráčů, díky kterým bude jejich reprezentace dlouho nahoře. Tak chceme pracovat i my. Bude to trvat pár let, než i u nás první hráči vyjdou z akademií, ale jiná cesta asi neexistuje.“
Budete se snažit přenést některé prvky z mistrovství do hry národního mužstva?
„V reprezentaci jsme měli půl roku na to, abychom si řadu věcí vyzkoušeli. Něco nám vyšlo, něco ne. Dnes je fotbal o rychlosti a právě hráčům s takovými dispozicemi musíme dávat přednost. Bez této složky to je v mezinárodní konfrontaci složité.“
Bez čeho ještě se hráč už dnes neobejde, aby se mohl prosadit v ostré mezinárodní konkurenci?
„Mužstvo, které chce být úspěšné, musí opravdu začít odzadu. Mít dostatečně rychlé obránce i tvořivé střední záložníky. Hráči se tady nesmí bát nějaké nadstavby, kombinace a kvalitní mezihry, protože odkopávání míče na náhodu už dnes nemá šanci. To bylo na mistrovství jasně vidět. A top týmy musí mít i špičkové individuality v ofenzivě. Takže - vývoj jednoznačně dokazuje, že dnešní fotbal přeje především rychlostně vybaveným hráčům. Kdo rychlost nemá, je bez šance. Samozřejmě i v kombinaci s konstruktivním myšlením.“
Co vás z herního hlediska na MS zaujalo nejvíc?
„Poměrně inspirativní je způsob hry Nizozemska. S opravdu silnými soupeři ukázalo velkou důslednost při obranné práci ve velké hloubce i se zapojením krajních hráčů. Ale pro tento herní styl musíte mít opravdu vhodné typy hráčů.“
Jaké?
„Rychlé hráče, kteří v bleskovém přečíslení využijí naskytnutý prostor. Pokud takovými hráči nedisponujete, vzniká velký problém, protože zahájený protiútok nedotáhnete do finále. Pak se jenom bráníte a do útočné fáze se zkrátka nedostanete.“
