Tým není dost silný, nepostoupí

Dvakrát se vyhrálo, nikoho z členů týmu netrápí zdravotní potíže, všechno klape.

Navzdory tomu všemu moje prognóza zní takto: po mém soudu český tým ze skupiny spíš nepostoupí. Důvod? Při absenci Rosického i Nedvěda nemá dostatečnou sílu ve středové řadě.

Je zřejmé, že se zmíněný handicap bude trenér Brückner snažit minimalizovat tak, že tým nastoupí s vyztuženou, tzn. pětičlennou záložní řadou. Je to vzhledem k situaci rozhodně správné řešení.

Vpředu bude jediný útočník Koller – a pro úspěšnost týmu bude podstatné, jak se mu bude dařit tuto klíčovou roli plnit a také jak s ním bude spolupracovat zbytek týmu.

Česká útočná aktivita bude podle všeho preferovat nákopy na Kollera, což bude pro obrany soupeřů velmi čitelné a bude tedy velmi záležet na útočníkovi Norimberku, zda se dokáže individuálně prosadit, vyhrát a správně usměrnit hlavičku, případně podržet míč nebo si aspoň vynutit faul.

Ve chvíli, kdy bude Koller hlavičkovat, musejí už být záložníci dostatečně blízko. Koller jim může sklepávat míče buď pod sebe, nebo na křídelníky rozehrávat do strany. Narážečky, na které je zvyklý s Rosickým, asi v aktuální situaci realizovatelné nebudou.

Silní by Češi mohli být i v křídelních prostorech. Jen se obávám, že Sionko od nynějších spoluhráčů ze středové řady stejně dobře načasovaný balon do běhu jako od Rosického nebo Nedvěda nedostane, takže, jak už jsem zmínil, mohlo by to fungovat spíš po rozehrání přes hlavičkáře Kollera.

Do postupného útoku se po mém soudu český tým příliš pouštět nebude, protože v tomto ohledu by byl handicap v současné kvalitě záložní řady nejcitelnější. Jak Jarolím, tak Matějovský mají totiž výrazně vyšší procento ztracených míčů než Rosický, a to by mohlo hrozit průšvihem.

Koho z nich si trenér Brückner vybere do základní sestavy, to záleží na něm a jeho pocitu z toho, jak se těmhle konkurentům o uvolněnou pozici rozehrávače bude momentálně dařit na trénincích. V přípravách výborně zahráli i Sionko s Vlčkem, aspiranti na pravý kraj hřiště.

Volil bych Sionka, protože to je univerzálnější muž celé pravé „lajny“. Vlček je spíš útočník, brejkový hráč, který je mimořádně dobrý v posledních patnácti metrech, když si od „lajny“ spíš sbíhá před branku soupeře. Vlček bude každopádně velmi vhodným typem hráče pro nasazení v průběhu zápasu.
Úvodní mač hrajeme proti celku z pořádající země. Přináší to jednu velkou výhodu a jednu nevýhodu.

Do našich karet by mělo hrát, že Švýcaři budou pod tlakem domácího prostředí - a jejich kvalita a zkušenost podle mě není taková, aby to mohli unést. Na druhou stranu není tajemstvím, že na každém velkém turnaji je velký zájem na tom, aby tým pořádající země postoupil alespoň ze skupiny.

Švýcarům budou pořadateli vytvořeny naprosto ideální podmínky, budou mít nejlepší dopravu na stadion, nejlepší šatnu, optimální harmonogram - a i tyhle drobnosti mohou ve svém součtu znamenat hodně. Další možností, jak domácím pomoci, je pochopitelně výkon rozhodčího.

Stačí vzpomenout, jak se týmům pořadatelských zemí zametala cestička třeba na MS 2002 v Koreji a Japonsku. Po losu jsem byl vůči naší skupině poměrně optimistický, s blížícím se startem turnaje ale výrazně přidávám na opatrnosti. A jak už jsem zmínil, vzhledem k absenci Rosického či Nedvěda tipuji spíše neúspěch.

Absolutní katastrofou by bylo, kdyby měl tým v průběhu turnaje z nějakého důvodu ztratit i Kollera. Ten totiž bude pro českou hru naprosto klíčovým a nepostradatelným hráčem.

I kdyby se Češi ze skupiny nakonec prokousali, byla by tu velká pravděpodobnost, že v tom případě ve čtvrtfinále narazí na Německo. A to by podle mě byla překážka překonatelná jen pomocí nějaké náhody či velkého štěstí. Němce totiž považuji za velké favority celého turnaje.