Rosa mi moc pomohl, pochvaloval si debutant Jiráček
PŘÍMO Z GLASGOW - Kariéra Petra Jiráčka nabrala v posledních měsících nevídanou rychlost. Ještě na začátku jarní části patřil v Plzni mezi náhradníky, včera zažil pětadvacetiletý záložník reprezentační premiéru. Před padesáti tisíci diváky, v krásném fotbalovém chrámu, navíc s remízou.
Jak to všechno vstřebáváte?
„Jde to tak rychle, že nad tím ani nestačím přemýšlet. Snažím se to nevnímat. Beru to tak, že co přijde, to přijde.“
Ale přece jen je první zápas za národní tým něco speciálního. Dolehlo to na vás?
„Já si to chtěl užití, ale měl jsem trochu obavy. S první hvizdem to ze mě spadlo. Před takovou návštěvou jsem nikdy nehrál, trochu jsem byl nervózní, ale v průběhu utkání jsem se to snažil nevnímat.“
Uklidňoval vás Tomáš Rosický před zápasem? Bylo vidět, že si vás na chvíli vzal stranou a něco vám povídal.
„Řekl mi, ať si to užiju, nejsem nervózní a hraju tak, jak jsem zvyklý. Samozřejmě mi to moc pomohlo.“
Jste s výsledkem a výkonem týmu spokojený?
„Nechtěli jsme prohrát, což se povedlo, takže jsme částečně spokojení. Nehráli jsme hůř než Skoti, i když jsme je dvakrát doháněli, naštěstí jsme dvakrát vyrovnali,“
Kdy jste se dozvěděl, že nastoupíte v základní sestavě?
„Trenér mi už v pondělí naznačil, že to asi bude od začátku, ale definitivně jsem to věděl až na předzápasové přípravě.“
Na rozdíl od první půle, kdy jste byl aktivní, vám druhý poločas už tolik nevyšel. Docházely vám síly?
„Snažil jsem se do toho dát od začátku všechno, nic jsem nechtěl podcenit, možná se to potom projevilo, protože tempo na téhle úrovni je vyšší než v Gambrinus lize. Musel jsem si na to zvykat.“
Střídal jste čtvrthodiny před koncem zápasu. Jak jste prožíval dramatický závěr?
„Bylo to strašné, i za těch patnáct dvacet minut měl bolel žaludek tak, jako kdybych ten zápas sledoval z lavičky celý.“
