Rozebrali jsme, proč Češi málem porazili Španěly: blok i mistr náběhů

Češi měli na lopatě jeden z nejlepších týmů světa, byť čelili bezmála tři čtvrtiny čistého času španělskému tlaku. Remízu vybojovali svěřenci Jaroslava Šilhavého především v poctivém nižším bloku a samozřejmě i díky spolupráci s vynikajícím Janem Kuchtou, mistrem výpadů středem soupeřovy obrany.
Pevný nízký blok
Češi vycházeli z jednoduché hypotézy: Španělé drží míč a používají tuto taktiku vesměs ve všech zápasech, ve kterých jsou zřejmými favority, takže i v Edenu. Proto trenér Jaroslav Šilhavý sesunul obranný blok na vlastní polovinu, kde rozehrávku Španělů nabourával i útočník Jan Kuchta, pětičlenná obrana pak zónově přebírala volně se pohybující soupeře na hrotu. Nejúspěšnější v činnosti vystupování a vyhrávání obranných duelů byla dvojice Jakub Brabec a David Zima. Dvakrát selhal Aleš Matějů, i v klíčové chvíli, kdy neubránil Erica Garciu při gólu na 2:2.
Úspěšnost defenzivních soubojů českých stoperů
Jakub Brabec: 10/8 - 80 %
David Zima: 6/6 - 100 %
Aleš Matějů: 6/4 - 67 %
Nárazové vystoupení výš
O něco vyšší postavení Češi používali nárazově ve chvíli, kdy se jim podařilo obsadit soupeře tak, že obránci Španělska shodili míč až ke svému brankáři. Napadání pak spustil Jan Kuchta a doplnili ho obě křídla Jakub Pešek a Ondřej Lingr. Když se z toho hosté vykombinovali, zůstali Češi ještě chvíli ve středním bloku, než zase couvli hlouběji a vrátili se do pevných obranných pozic. Kvůli tomuto způsobu hry měli Češi průměrně delší hřiště, celkově na 47 metrech, zatímco Španělé se průměrně pohybovali na 28 metrech.
Česko | držení míče | Španělsko |
21 | procenta | 79 |
12:42 | čistý čas | 44:11 |
9 sekund | průměrné držení míče na jednu sekvenci | 27 sekund |
194 | přihrávky celkem | 841 |
76% | úspěšnost | 92% |
Vysoko postavení stopeři Španělska
Chování španělských obránců, zejména stoperů, úzce s výkonem Jana Kuchty souvisí a není překvapení, že jsou nejvíce kritizovanými fotbalisty nedělního utkání v tamních médiích. Už kvůli taktickému nastavení obou týmů bylo postavení hostujících stoperů velmi vysoké, průměrně stáli kolem půlicí čáry, tedy v místě, kde útočník může využít náběhu z vlastní poloviny a ofsajd se neřeší, což Kuchta dokonale využil při gólu na 2:1. Tohle je vlastně pointa celého utkání: Španělé sice válcovali český tým, ovšem s malým efektem v ofenzivě a obranou, která špatně zachytávala domácí brejkovou hru.
Jan Kuchta, mistr náběhů
Až Jan Kuchta skončí s fotbalem, může si na Karlovce nechat certifikovat obor nabíhání do obrany soupeře a sofistikovaně o tom přednášet. Proti Španělsku se mu podařilo trhnout střed hostující defenzivy třikrát, dvakrát z toho byl díky jeho produktivitě gól. Důležité pro účinnost takové hry je i pochopení ostatních spoluhráčů na hřišti, zejména přihrávky Milana Havla a Václava Černého dávaly najevo, že mužstvo je na tento způsob připravené a hráči intuitivně v náběhu Kuchtu hledají. Pak šlo jen o to, aby přihrávky měly precizní provedení, což se Čechům dařilo.
Jan Kuchta v zápase
Góly/očekávané góly 1/0,22
Asistence/očekávané asistence 1/0,54
Střely/na bránu 2/1
Přihrávky/úspěšné 11/7
Získané míče/na soupeřově polovině 2/1