Brückner: Návrat velkého šéfa
Šest a půl roku vedl reprezentaci. Začal slavně, ale loučil se krutě: porážkou na EURO od Turecka. Teď se Karel Brückner k národnímu týmu vrací. Po 387 dnech. Co jeho comeback přinese?
1. ZAJETÉ KOLEJE
Brücknerův návrat evokuje otázku: není to krok zpět? Reprezentace už v posledním období éry olomouckého rodáka neoslňovala a její hra působila stereotypně. Brückner už jí impulz nedokázal dát. Bylo to z velké části i tím, že kouč zlehčoval progres.
Ustrnul a alespoň navenek začal moderní metody zesměšňovat. „Kondici jsem si dělal a budu dělat sám. Na to mi stačí můj nos,“ říkával a s úsměvem dodával, že kondiční testy házel vždy rovnou do koše. O svých metodách byl přesvědčen, konfrontaci odmítal.
A když ucítil, že veřejnost a média mají jiný názor, zasekl se a ještě si v tom, že zůstal v opozici, liboval. Nyní však bude tato Brücknerova vlastnost utlumena. Poslední slovo má Hašek, který je vůči veřejnosti vnímavější a rozdílným názorům otevřenější.
2. VZTAHY S HRÁČI
Hráči jeho návrat vítají. A je cítit, že to myslí upřímně. Někteří pod ním prožili nejúspěšnější léta v reprezentaci, mají k němu úctu. Velmi ho respektují. „Soupeře měl přečteného.
A co na něj vymyslel, to platilo. Poznali jsme, že fotbalu rozumí, a šli jsme za ním,“ hovoří například někdejší kapitán národního týmu Pavel Nedvěd o vzájemném vztahu. Dál bychom mohli pokračovat. Podobných prohlášení v podání reprezentantů by se našlo víc. Hráči Brücknerovým slovům věřili.
Tak silná důvěra je velmi důležitá. Comeback stratéga, jenž na podzim oslaví sedmdesátku, by mohl přinést i další pozitivum. Brückner může výrazně přispět k návratu někdejších lídrů.
Například Jan Koller připustil, že za určitých okolností by reprezentaci vypomohl. Osoba trenéra Brücknera by v jeho rozhodování hrála velmi důležitou roli. Tu pozitivní.
3. TAKTIKA
Před pěti lety muž, který spoluurčoval trend moderního fotbalu. Útočná smršť podpořená fyzicky náročným vysokým presinkem, to byla hra, které tleskala celá Evropa. Brückner šil taktiku na míru soupeři, ale vždy platilo, že zápas řídí jeho mužstvo.
To se ale postupně změnilo do mustru „vše na Kollera“. Kouč to sice odmítal, nakopávaným míčům na českého obra říkal „geniální získání prostoru“, ale styl jeho týmu protivníci přečetli a dokázali se mu bránit. Navíc dělal i chyby.
Paradoxně právě Kollera posadil na lavičku na EURO 2008 v duelu proti Portugalsku, které špatně bránilo standardky. Divil se tomu i José Mourinho. Brückner také upustil od presinku, český tým charakterizoval hluboký obranný blok.
„Nemáme na to hráče,“ bránil se kouč výtkám, proč tým rezignoval na útočné pojetí. Jenže národní celek nyní útočit prostě musí, ze čtyř zápasů potřebuje dvanáct bodů. Brückner se nyní má na taktice významně podílet, minimálně silným poradním hlasem. Dokáže najít tu správnou?
4. PODŘÍZENÁ ROLE
Přes třicet let vykonával funkci hlavního trenéra. Byl zvyklý si vše řídit sám podle sebe, být tou nejvyšší instancí. Nyní sice přispěje cennou radou, jeho hlas bude z lavičky znovu slyšet, ovšem nebude to ten, který bude velet.
Hlavní slovo bude mít Hašek. Jak se s tím Brückner vyrovná? Říká se o něm, že je ješitný. A to není dobrá vlastnost pro spolupráci takového typu, která jej nyní čeká u národního týmu.
Šedovlasý kouč možná brzy pochopí, že se v roli pouhého poradce necítí dobře. Může to však být naopak. Jako poradce už Brückner jednou působil. V letech 1998-2001, tehdy ještě jako trenér jednadvacítky, působil zároveň coby asistent Jozefa Chovance u seniorské reprezentace.
„Dokázal jednou větou vystihnout to nejdůležitější, měl na mužstvo vliv. Přitom se nijak necpal dopředu a nehrál si zbytečně na moudrého,“ vzpomíná tehdejší reprezentant Karel Rada.
5. ODEZVA VEŘEJNOSTI
Jak přijme fotbalový národ legendárního kouče? Kdyby tahle otázka padla před pěti lety, ztratila by se v obřím potlesku. Popularita charismatického trenéra se po portugalském úspěchu blížila vrcholu. Zcela právem.
Loni v červnu už to bylo docela jinak. Nevydařené mistrovství Evropy a předtím i světa (byť co by za účast na něm teď Češi dali!) srazilo Brücknerovu oblibu razantně dolů.
A nejde jenom o konečný výsledek, důvodů k nelibosti se našlo více: neatraktivní hra, lpění na neúčinné taktice, naprosté nepochopení mediálních zákonitostí fotbalu, podrážděné reakce na kritiku, rozvolnění morálky v mužstvu.
Jenže čas pomohl leccos zapomenout a nepovedené angažmá u rakouské reprezentace tuzemského fandu nijak netrápí – proto si Sport myslí, že čeští příznivci návrat šedovlasého trenéra ve většině vítají. Zvlášť když vědí, že kvalifikace i případnou baráž umí!
