Nelson Valdez je paraguayskou hvězdou, kanonýrem z Borussie Dortmund, který reprezentaci pomohl proměněnou penaltou do čtvrtfinále mistrovství světa. Ještě před pár lety ho ale zajímalo něco docela jiného, než kolik gólů dá ve fotbalovém zápase. A sice: co bude jíst, kde se vyspí. Valdez byl ještě před devíti lety ušmudlaný bezdomovec.
Příběh Nelsona Valdeze vám vezme dech. Tenhle 26letý chlapík sice dnes patří k esům bohatého německého klubu Borussia Dortmund, v pubertě se ale živil tím, co vyžebral. A přespával v rozložených krabicích vedle smradlavých kontejnerů. Byl homeless, česky bezdomovec.
„Jen díky fotbalu jsem našel smysl života. Jen díky němu jsem se dostal k penězům. Hlavně ale k naději,“ popisuje Valdez.
Nelson Valdez je teď hvězdou Paraguaye a německého Dortmundu, ještě před pár lety ale přespával v krabicích jako bezdomovec. • Foto Reuters
Bylo mu patnáct, když odešel od rodičů z městečka San Joaquin. Neměl nic než jedno oblečení a lásku k fotbalu. Hrával za paraguayský klub Atletico Tembetary, právě u jeho stadionu si taky našel „bydlení“. Ke kontejnerům za tribunou se totiž vyhazovaly staré krabice, v nich si Valdez udělal pelech a své jediné útočiště.
„Na noc jsem na sebe navlékl všechny šaty, které jsem schrastil. Jen abych nezmrznul,“ popisuje. „Nikdo z kluků v týmu to o mně nevěděl. Jen člen stadionové ochranky, kterému se mě zželelo, takže mě tam nechával.“
Nelson Valdez je teď hvězdou Paraguaye a německého Dortmundu, ještě před pár lety ale přespával v krabicích jako bezdomovec. • Foto Reuters
Valdez byl daleko od rodiny, od klubu dostával jen směšnou almužnu. Aby si za to pořídil bydlení bylo vyloučeno. Naštěstí se mu dařilo při hře na fotbalovém hřišti. Z kádru Atletica sice nebyl nejlepší, moc na sobě ale chtěl pracovat. Brzy se mu za to osud odvděčil.
Bylo mu sedmnáct let, když si ho všiml jihoamerický vyhledávač talentů německého klubu Werder Brémy. Z umolousaných krabic se Valdez najednou ocitnul ve vymydleném světě německého velkoklubu.
„Po příjezdu do Brém jsem byl v naprostém šoku,“ popisuje. „Německo mě přivítalo mrazem, jaký jsem do té doby neznal. Teď už jsem ovšem žil daleko důstojněji. Někdy na mě padnul splín, stýskalo se mi po Paraguayi. Ale moje životní podmínky se obrovsky zlepšily. Dnes vím, že za všechno můžu poděkovat jenom fotbalu.“
Na mistrovství světa v JAR může navíc jeho story dostat další grády. V osmifinále proti Japonsku proměnil jednu z paraguayských penalt, pomohl výběru mezi nejlepších osm. Tým není ani dál bez šance. Valdez se tohle v životě už naučil: Nikdy se nevzdávej. I když se všechno zdá úplně ztracené.
