Vrba: Bavili jsme se, jestli nezačít hrát český fotbal na nula nula
Tři zápasy, žádná výhra, šest inkasovaných gólů. Statistiky z úvodních příprav věru nevypadají pěkně. Jenže Pavel Vrba věří své útočné strategii, ze které nehodlá couvnout. Za konceptem ofenzivního, moderního pojetí stojí i fanoušci, kteří úspěšnému kouči vyjadřují podporu. Jak Vrba svůj půlrok u národního týmu hodnotí? Podívejte se na nejzajímavější věci, které řekl na tiskové konferenci den po přípravném utkání s Rakouskem (1:2).
O nervozitě ze špatných výsledků v přípravě
„Výsledkově určitě nervózní jsem. Dneska jsme se o tom bavili, jestli zase nezačít hrát český fotbal na nula nula, zalézt před vlastní pokutové území a čekat na to, jestli soupeř náhodou neudělá chybu a my vyhrajeme jedna nula po hře, která se sice nelíbí, ale možná výsledkově uspokojí určitou část fanoušků. Přiznám se, že mně by se tohle nelíbilo. Věřím tomu, že to, co se nám po roce podařilo v Plzni, zvládneme i tady a hráči pochopí, že se chceme prezentovat ofenzivní hrou a kombinačním fotbalem. Nicméně připouštím, že pořád musíme hledat hráče, protože od některých očekáváme určitě víc, než předvedli včera. Někteří musí přidat.“
O sestavě na kvalifikaci s Nizozemskem
„Jsem rád, že jsem ty tři přípravné zápasy během půl roku absolvoval. Určitě jsem poznal spousty věcí, nejen na svazu, ale i v samotném mužstvu. To pro mě bylo hodně důležité. Sestava se mi samozřejmě nějakým způsobem dostává do hlavy, už mám nějakou představu. Určitě půjde o hráče z české ligy, ale přiznávám, že se tam objeví i hráči ze zahraničí, kteří mají ve svých klubech určité postavení. Nepůjde ale o hráče, kteří jsou v zahraničních klubech v uvozovkách pouze „do počtu“ a nemají jisté místo v sestavě. Budu stavět na hráčích, kteří v zahraničích mají své postavení, svou sílu a můžou nám pomoct. Během přípravného období je chceme navštívit na kempech, ti, co se vrací po delší zdravotní pauze, budeme sledovat. Jde například o Kozáka, Sivoka, Petra Čecha.“
O přednostech a nedostatcích týmu
„Příjemně mě překvapil Pavel Kadeřábek, ty dva zápasy, co odehrál, zvládnul velmi dobře. To bylo nejpříjemnější překvapení. Bota nás tlačí v útočné fázi, určitě si představuji větší aktivitu, schopnosti se prosadit v situacích jeden na jednoho, dostávat se do velkého vápna ve větším počtu hráčů. Na to, kolik bylo na zápasy s Finskem a Rakouskem změn v sestavě, jsem ale spokojený. Myslím, že jsem našel hráče, kteří by v budoucnu mohli být hodně zajímaví pro reprezentaci.“
O budování plzeňského fotbalu v reprezentaci
„Máme to trošku složitější, hráče potkáváme třeba jen na dva dny, to jsou navíc ještě po zápase. Nemáte prostor tolik nacvičovat, věnujete se spíš tomu, aby za dva dny byli připravení k zápasu, který nás čeká. V tom je to složitější. Ale jiná cesta nevede. Musíme to začít budovat přes mládežnické kategorie, abychom hráče objevili. Bohužel i v mládežnických kategoriích jsme trošku zaspali a věnovali se spíš výsledkům než tomu, abychom vychovali zajímavé hráče. Určitě se objevují talenti, ale stejně jsme v tom zaspali a bude to složitější. Kvalitnějších hráčů není tolik, co bývalo kdysi. Ale věříme tomu, že nová generace, která přichází, je schopná to zvládnout. Nechceme se dostat do situací, abychom při zápase vystřelili jen dvakrát na bránu.“
O chybějícím typu hráčů
„Od určitých hráčů jsme čekali víc, v ofenzivě jsme si představovali výrazně větší sílu. Ale když se podíváte na figury našich hráčů a soupeřů, pan Brückner tomu říká ‚jdou hrát pionýři‘. Máme trošku jinou skladbu mužstva než soupeři, z toho pohledu hledáme i jiné typy. Jsou hráči, kteří jsou zranění a mohli by naskočit. Obrovský poprask vyvolalo, že jsem nominoval Necida, ale chtěl jsem ho pozvat hlavně kvůli tomu, že typologií chceme něco změnit. Chceme hrotového hráče, který by způsob hry trošku zjednodušil a přinesl něco jiného. V naší lize jsou pouze tři takoví hráči. Došek, Pospěch a Necid. Nechci říkat, že Pospěch s Doškem by se nemohli vyzkoušet, ale chceme hledat perspektivnější hráče mladšího věku a ne ty, kteří už možná dlouho hrát nebudou. Mohl by to být Kozák nebo Pekhart. Kozák měl těžké zranění a dává se do kupy, Pekhart v Norimberku nehraje tolik, jak bychom si představovali. Typologicky jde o zajímavé hráče, ale bude hodně záležet na tom, jak budou nastupovat v klubech a jak na sebe upozorní při zápasech. V české lize bohužel takoví hráči nejsou, je to omezené hledání.“
O hře bez útočníka
„Kdybych začal hrát bez útočníka, budu určitě hodně kritizovaný, už takhle poslouchám, že hraju jen s jedním. Na druhou stranu i tenhle způsob hry může vést k úspěchu. Teď ale nemáme takovou kvalitu jako Španělé nebo Němci, abychom si dovolili hrát se šesti záložníky, kteří by kmitali dopředu a dozadu. Naši střední záložníci mají kvalitu, ale nechci to porovnávat se španělskou nebo německou zálohou, která je mnohem silnější. Kdybych měl šest záložníků hrajících v top klubech, řeknu, že to zkusím. Ale bylo by to obrovské riziko, nejen z toho důvodu, že byste začali psát, že Vrba hraje úplně bez útoku.“
O inkasovaných gólech
„S Nory byl zápas ze strany naší defenzivy možná nejhorší. V organizaci hry jsme byli hodně pasivní a přiznejme si, že ten zápas byl z pohledu herní kvality asi nejslabší. S Finskem jsme si to ‚zapinkali‘ sami, hlavně v prvním poločase jsme v defenzivě hráli hodně vysoko a nechali Pukkiho dvakrát skórovat v situacích, které by se nám neměly stávat. Proti Rakousku jsme u druhého gólu dvakrát střelu zablokovali, dvakrát se to odrazilo a rakouský hráč to pak z dvaceti metrů trefil velice dobře. Neřekl bych, že organizace defenzivy byla špatná, i když nebyla bez chyb.“
