Darida o návratu: Když jsem se rozhodl, ulevilo se mi. Při konci tam nebyla zapšklost
Nakonec řekl ano, pomůžu. Vyslyšel volání muže, který veleúspěšně trénoval jeho mateřský klub, a legendy, jež se rovněž vracela do národního mužstva. Vladimír Darida, kapitán Hradce Králové, který boří mýty o zpropadených návratech internacionálů na domácí adresy, bude v kádru reprezentace (samozřejmě, pokud se nezraní) pro březnovou ultradůležitou baráž o mistrovství světa.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Před necelými třema týdny seděl jako hrdina zápasu s Duklou na tiskové konferenci. Soka pokořil dvakrát, vládl. Vladimír Darida mluvil o perfektním výkonu, ale také o možném návratu do reprezentace. „Tíží mě to,“ přiznal. Bylo pár dnů po jeho schůzce s trenérem Miroslavem Koubkem, exkoučem Plzně, odkud dnes už matador ve službách Votroků vylétl do velkého světa, a reprezentačním manažerem Pavlem Nedvědem, jenž se vrátil do národního výběru před baráží o MS 2006.
Pětatřicetiletý šéf hry Darida nakonec na jejich nabídku odpověděl kladně, v březnové baráži bude nachystán, podle všeho se postaví do středu pole vedle Tomáše Součka.
Po Dukle jste opravdu vypadal, že to prožíváte složitě. Bylo to tak?
„Se spánkem problém nemám, ale od té schůzky jsem to řešil snad každý druhý večer. Bavil jsem se o tom s manželkou, rodiči, mými agenty Ondrou Chovancem a Pavlem Bucháčkem. Ta otázka tu byla pořád a lidé se mě na to ptali. Nebylo dne, kdy bych to neřešil. Chtěl jsem to rozseknout co nejdřív.“
Máte pravdu, humbuk byl slušný. Na vás až moc velký, ne?
„Snažil jsem se těm otázkám vyhýbat a moc to nerozebírat. Ale když jsem se konečně rozhodl, ulevilo se mi. V hlavě jsem se přenastavil z půjdu, nebo nepůjdu do režimu jsem připravený a musíme postoupit.“
Co konkrétně rozhodlo pro druhou variantu?
„Rozhodnutí se skládalo se z více částí, ale myslím, že nejvíce mě přesvědčily hovory s trenérem a s Pavlem Nedvědem.“
Byl jste v kontaktu také s nějakými hráči?
„Ne, v tomto směru vůbec s nikým.“
Šlo při rozhovorech se šéfy o přemlouvání, nebo spíše o debatu?
„Druhá varianta. Chtěli vědět, jak se momentálně cítím, co si o reprezentaci myslím, a pak jsem si vyslechl jejich názory a představu o tom, jak chtějí k těm dvěma zápasům přistoupit. Řekli mi, co by ode mě chtěli. Ta debata byla z obou stran opravdu upřímná, řekli jsme si všechno. Po té schůzce byl míč na mé straně. Přemýšlel jsem o tom docela dlouho a chtěl jsem se rozhodnout definitivně, aby ta otázka nezůstala dlouho nezodpovězená. Výsledek už znáte.“
Jak jste hodnotil reprezentaci?
„Nebylo to tak, že bych něco hodnotil. Prostě jsme se bavili o tom, jaká byla situace, jaké byly výsledky a co se dělo.“
