Zvládl pizzu i Cantonu

Prodával pizzu, hrál s Cantonou na Copacabaně a reprezentoval Francii. Youssef Moughfire (30), který v neděli jediným gólem rozhodl o výhře Žižkova v Mladé Boleslavi, je nejen šikovný záložník s výtečnou levačkou, ale i cestovatel s mnoha životními zkušenostmi. "Všechna zaměstnání jsou těžká," tvrdí rodák z Lagny-sur-Marne u Paříže. V mládí si na živobytí vydělával různě - jako prodavač pizzy nebo připravováním programů na volný čas pro rekreanty. Po práci kopal do míče, i když na trávníku moc ne. Spíš piloval techniku v hale nebo na písku, odkud má nejhezčí zážitek: na slavné brazilské pláži Copacabana si zahrál v jednom týmu se svým krajanem Erikem Cantonou, legendou Manchesteru United. Moughfire má kořeny v severní Africe a nedokáže říct, jestli se cítí jako Maročan. "Je to tak půl na půl," směje se francouzský reprezentant - sice jenom v plážovém fotbalu, ovšem v roce 1998 se dostal na mistrovství světa. Profesionální smlouvu podepsal až ve dvaadvaceti letech. "Na Sedan vzpomínám úplně nejradši. Bylo to moje první angažmá a cítil jsem se tam nejlépe, i když jsem nastoupil jenom v šesti nebo sedmi zápasech," vykládá borec, jehož vzorem je Maradona. Po sezoně v Sedanu zkoušel štěstí všude možně. Napřed ještě v nižších francouzských soutěžích, pak odešel do Řecka. V šestadvaceti ho angažovalo Cannes, ale za rok už byl v německém Ulmu. Ani tam nevydržel dlouho - po čtrnácti měsících přestoupil, už coby čerstvý otec, do slovenského Sence. Střední Evropa mu sedla, se svými spoluhráči v ročníku 2005/06 vybojoval postup do první ligy. Potom sice byl na testech v Izraeli, jenže tam z něj chtěli udělat levého beka. Navíc by v zemi plné náboženských konfliktů mohl mít problémy s naplňováním islámské víry. V Senci se i přes konkurenci obrovského počtu cizinců prosadil do základní sestavy. V minulé sezoně nastoupil v jednadvaceti utkáních a dal čtyři góly. Všechny branky vstřelil v první části soutěže, kdy byl šestkrát v sestavě kola i v jedenáctce podzimu deníku Šport. Na Žižkov ho přivedl trenér Griga se sportovním ředitelem Lešickým, který jej přirovnává k exletenskému Šimákovi ve špičkové formě. Problémy však má Moughfire úplně jiné něž bývalý sparťan - neumí pořádně česky ani slovensky a potýká se i s angličtinou. Na hřišti mu to zatím nevadí, trefil se hned na úvod přípravy a poté i při své premiéře v české lize. Pokud bude hrát pořád jako v neděli, nemusí být pouze žolíkem. A také by se mohl usadit na delší čas v jednom klubu. Nebo zkusí ještě sever Evropy?