Překvapení, o kterém dcery nevědí

ST. ETIENNE - Na první pohled lenivé St. Etienne nepůsobí nijak divokým dojmem. Přesto si Marek Heinz "pojistil" klidný život ve Francii tím, že se ukryl do nedaleké vesničky. Pronajal si tam rodinný domek se zahradou. "Na stadion to mám autem patnáct minut," vypráví. O moc déle necestuje ani do tréninkového centra ve vesnici L´Etrat, která leží snad jen pět kilometrů od St. Etienne. Veškerý volný čas se snaží věnovat rodině. Kromě manželky Denisy na něj doma vždy čekají dvě dcery: sedmiletá Sára a o tři roky mladší Isabela. Na ty čeká za pár dní jedno překvapení. "Holky o tom ještě nevědí, ale chceme je dát do školky a do školy," říká Heinz. Starší Sára už chodí do první třídy. I když chodí, to není správný termín. Ve Francii se s ní učí doma maminka Denisa a jednou za čas musí Sára do Česka, kde ve škole ověří její znalosti a předají jí další látku. Teď jí k tomu ještě přibude docházka ve Francii. "Bude navštěvovat základku tady, ale doma se ještě dál budeme učit, co nám dají učitelé v Čechách. Takže Sáru teď čekají vlastně dvě školy," vypráví Denisa Heinzová. Ona i její muž však vědí, že jejich dcery jsou ve věku, kdy si mohou snadno osvojit cizí jazyk. Proto je v St. Etienne chtějí dát do školky a do školy. "Mají ideální možnost, jak se naučit francouzsky," ví Heinz. Také on se snaží, aby se v nové zemi domluvil. I když sám tvrdí, že jeho francouzština není ani zdaleka dobrá, nebojí se mluvit s lidmi, nevyhýbá se verbálnímu kontaktu. "Jazyk je oříšek. Učí mě jedna paní, která má za manžela českého emigranta," říká český reprezentant. Ovšem s krajanem se viděl jen jednou. Jinak se Heinzovi vždy věnuje pouze paní muže, jenž před léty opustil Československo. "Ona kromě francouzštiny umí ještě anglicky, takže ty jazyky různě kombinuje, abychom se nějak domluvili. Tím pádem se učím dvě cizí řeči najednou," směje se Heinz, který se domluví německy.