Jeden z největších fotbalových géniů 20. století je po smrti. Diego Armando Maradona krátce po 60. narozeninách utrpěl doma ve městě Tigre srdeční selhání a podle listu Clarín mu podlehl. Zprávu následně potvrdil jeho mluvčí. Prezident Argentiny Alberto Fernández v zemi vyhlásil třídenní státní smutek. Aktéři středečních zápasů Ligy mistrů a čtvrtečních utkání Evropské ligy ho uctí minutou ticha, oznámila UEFA.
„Maradona byl a navždy bude hrdinou našeho fotbalu. Symbolem, jenž dokázal přenést barvy argentinské vlajky do každého koutu planety. Diego díky svému nepopsatelnému a nepřekonatelnému talentu definoval jednu éru. Fotbalová planeta si tě bude pamatovat navždy,“ uvedli v prohlášení s titulkem „Sbohem, Diego“ představitelé Argentinské fotbalové federace.
„Zlatý chlapec“ v posledních týdnech opět bojoval s vážnými zdravotními problémy. Začátkem listopadu se musel podrobit náhlé operaci kvůli krvácení do mozku a po propuštění z nemocnice před dvěma týdny měl nastoupit odvykací kúru kvůli dlouhodobé závislosti na alkoholu.
Slavný fotbalista utrpěl infarkt ve svém domě v Tigre poblíž metropole Buenos Aires. Zemřel shodou okolností přesně na den 15 let po jiném talentovaném, ale problémovém fotbalistovi Georgi Bestovi, a přesně čtyři roky po svém politickém idolu Fidelu Castrovi. Portrét bývalého kubánského lídra měl Maradona vytetován na levém lýtku.
Maradona v posledních týdnech bojoval s vážnými zdravotními problémy. Začátkem listopadu se musel podrobit náhlé operaci kvůli krvácení do mozku a po propuštění z nemocnice před dvěma týdny měl nastoupit odvykací kúru kvůli dlouhodobé závislosti na alkoholu.
|
- Argentina vyhlásila třídenní státní smutek |
Míčový kouzelník Maradona, jenž je považován za nejlepšího fotbalistu historie spolu s Brazilcem Pelém, měl vážné zdravotní potíže opakovaně kvůli svému životnímu stylu. Legendární ofenzivní hráč byl závislý na drogách, bojoval s nadváhou a srdečními problémy, kvůli nimž byl často hospitalizován.
Prezident Argentiny Alberto Fernández v zemi vyhlásil třídenní státní smutek. Aktéři středečních zápasů Ligy mistrů a čtvrtečních utkání Evropské ligy ho uctí minutou ticha, oznámila UEFA. Prezident Neapole v reakci na zprávu připustil, že by se neapolský stadion San Paolo mohl po „Zlatém chlapci“ přejmenovat.
„Kdo ho viděl hrát, musel ho milovat. Kdo ho viděl žít, musel nad ním plakat,“ řekl trefně na adresu svého konkurenta v boji o pomyslný titul fotbalového krále Pelé. V anketě FIFA o nejlepšího hráče století v roce 2000 zvítězil v hlasování fanoušků Argentinec, zatímco odborníci dali přednost Brazilci.
„Božský Diego“ předváděl s míčem neskutečné kousky, vymýšlel báječné přihrávky a střílel krásné góly. Ten ze čtvrtfinále MS 1986 proti Anglii, při němž podsaditý fotbalista malého vzrůstu během šedesátimetrového sóla obešel šest hráčů soupeře, si dokonce vysloužil přídomek gól století. Ve stejném zápase ukázal Maradona i svou druhou tvář, když první branku dal rukou a dlouho to odmítal přiznat s tím, že to byla ruka boží.
Nejslavnější chvíle prožil Maradona v reprezentaci, v klubových barvách nejvíc zářil v dresu Neapole. Za národní tým si zahrál na čtyřech světových šampionátech, v roce 1986 ho jako kapitán i nejlepší hráč turnaje dovedl ke zlatu a o čtyři roky později ke stříbru. Neapoli zase pomohl ke dvěma titulům či triumfu v Poháru UEFA.
Hvězdná kariéra hráče s desítkou na zádech dostala vážné trhliny v dubnu 1991, kdy byl kvůli nálezu kokainu v těle potrestán patnáctiměsíčním zákazem startu. Od té doby to šlo s Maradonou z kopce: v témže roce byl podmínečně odsouzen za ilegální přechovávání drog, později na povrch vyplavaly jeho daňové úniky v Itálii, po novinářích střílel ze vzduchovky a jeho angažmá v Seville skončilo fiaskem.
Pokus o comeback na MS 1994 v USA rázně utnul další pozitivní dopingový nález, po němž opět následoval dlouhý distanc. Po jeho vypršení se Maradona střídavě loučil a vracel, než v říjnu 1997 definitivně pověsil kopačky na hřebík. Pak se neúspěšně léčil z drogové závislosti, která ho spolu s nadváhou a srdečními problémy opakovaně dovedla až na jednotku intenzivní péče.
O čtyři roky později byl Maradona už jako vyléčený (a díky operaci žaludku i o mnoho lehčí) jmenován trenérem argentinské reprezentace, přestože s koučováním měl minimální zkušenosti. S týmem nakonec postoupil na MS v Jihoafrické republice a i přes čtvrtfinálové vyřazení s Německem se těšil velké podpoře fanoušků. Po šampionátu se však otec osmi dětí, které měl s pěti ženami, nedohodl se svazem na podmínkách a ve funkci skončil. Poté bez větších úspěchů působil v SAE, Bělorusku, Mexiku a naposledy v průměrném argentinském celku Gimnasia y Esgrima.
Rodák z Lanúsu byl od malička považován za zázračné fotbalové dítě. V nejvyšší soutěži debutoval v barvách Argentinos Juniors krátce před svými šestnáctinami, pár měsíců nato poprvé oblékl reprezentační dres. V roce 1979 dovedl Argentinu k titulu na mistrovství světa hráčů do 20 let, o dva roky později přestoupil do Boky Juniors. Po nevydařeném MS 1982 z něj FC Barcelona udělala nejdražšího hráče světa, avšak hvězdou první velikosti se stal až po dalším rekordním přestupu do Neapole v roce 1984.
